Únor 2009

Pc graphic vol.1: Smarties!

26. února 2009 v 18:54 | nebel |  Moje galerie
Dnešní úlet, stvořený během chvilky. Ale na první pokus dobrý efekt!:)
(V případě identifikace zobrazených objektů kontaktujte F.B.I!;D)




Relaxin´ and drinkin´ she was

24. února 2009 v 17:42 | nebel |  Moje galerie
Ukázka pár oddychovek,než si udělám náladu dát sem fotky z plesu, kterých mám kolem 200. Dočkejte času:)

Godfinger S.R.O.


X-tá tvář Doubravky

Jednoduše: Through the mess & holy


by nebel(r)

Pauley Perrette-NVS či gothic party?

23. února 2009 v 21:14 | nebel |  F.P.O.T.W.(famous people of the world)
Á, po sto letech tu máme další osobu o které není radno nevědět nic. Je to další diva z řad těch velice zaujímavých( vskutku velice!), podivínských a přitom sympatických a hlavně příznivci "goth stylu" by jí měli znát. Ať už ze seriálu NVS nebo odjinud, to nechám na vás. Pojďme si k roztomilé a zároveň "mírně" ujeté soudní laborantce (nebo nevím přesně jakou fci zastává u Námořní služby) říct to nejzajímavější..

PAULEY PERRETTE aka ABBY SCIUTO



První co na téhle usměvavé herečce/zpěvačce (ano i k tomu se dostaneme..) zaujímá pozici "podivné, zajímavé" je určitě její jméno, alespoň to seriálové. Pokud to není v Americe obvyklé jméno jako u nás Nováková (silně pochybuji ale podobných případů podivných jmen u nás a u nich naprosto normálních už tu bylo..). Na jejím původu (a o exotických předcích nic nevím) není nic neobvyklého, je to rodačka z New orleansu, přesněj Luisiany. Hraje a žije v USA. Ale když vidíte tu naivní black lady v seriálu, netypovali by jste jí úctyhodných 39 let! Epizody jsou staršího data (2003) ale stejně, že by jí bylo tolik? Není -li to zázrak moderní medicíny (pochybuju), opravdu smekám před jejím stále dívčím vzhledem a rošťáckou jiskrou v oku, jak už to tyto slečny mají s určující image ve zvyku. Datum narození říká 27.3.1969. Znamení beran. Typovala bych rybu nebo býka, ale tak pravdou je, že rohatá tvrdohlavost jí v hereckém projevu opravdu nechybí.
Abych se tu nerozplývala jen nad jejím vzhledem a hraním, co do počtu v oblíbenosti je, že je i zpěvačka a autorka skladby, která je součástí tracklistu k seriálovému theme. Ten je zde:

NCIS ORIGINAL SOUNDTRACK:

CD #1/2: Special Agent

01. Blue October - Kangaroo Cry 4:24
02. Dashboard Confessional - Even Now 3:33
03. Saving Abel - After All 3:16
04. Jakob Dylan - No Matter What 4:04
05. John Mellencamp - Troubled Land 3:20
06. Oasis - Boy With The Blues 4:41
07. Bob Dylan - Things Have Changed 5:09
08. Will Dailey - Tomorrow Still Comes 3:41
09. Sharon Little - Peppermint & Glue 3:56
10. Keaton Simons - Mama Song 3:20
11. Cote De Pablo - Temptation 2:52
12. Numeriklab - NCIS Theme 2:20

CD #2/2: Abby's Lab

01. Ministry - NCIS Theme (Remix) 3:13
02. Seether - No Shelter 4:07
03. Perry Farrell - Nasty Little Perv 2:35
04. Skold vs. KMFDM - Love Is Like 4:04
05. The Airborne Toxic Event - I Don't Want To Be On TV 3:27
06. Nitzer Ebb - Promises 3:48
07. Stop Making Friends [Pauley Perrette] - Fear 4:29
08. Android Lust - Hole Solution 4:18
09. Collide - Head Spin 4:18
10. Solamingus - Satellite 2009 2:31

viz vyznačená skladba. Asi by stálo za to si jí sehnat ( minimálně celé CD 2, samé zajímavé skupiny..:) )

Dřív hrála se skupinou Lo-Ball, která nazpívala píseň k filmu Pravá blondýnka -Can´t get me down (docela známá skladba, sakra kdo by to do ní řekl?:) )

Co je paradoxem k seriálu NVS, že Pauley i ve skutečnosti vystudovala kriminalistiku!

Jinak pro mě bylo novinku také to, že hrála v Kruhu Beth (ale když se tak zamyslím, už poprvé mi v seriálu přišla nějaká povědomá..), v Dawsonnově světě, JAGU - takže taková typická seriálovka..
Ale rozhodně mi nepřijde jako tuctovka, jedna z těch vyplácaných blondýn, které dotočí seriál a zavřou se za nimi dveře od Hollywoodu. I kdyby, tak by mě tahle osoba velice zajímala osobně, taková gothic party s barbecue:D;) No řekněte, nebrali by jste takovou kámošku?
Mno, udělejte si obrázek o tom jaká je sami (stejně se to my obyčejní nekosmopolitní smrtelníci nedozvíme...) :) :(
by nebel(r)

Sunday (m)Ornung

22. února 2009 v 17:34 | nebel |  Moje galerie
Neděle není moc přijemný den, ale tentokrát ano (až na zdravotní potíže=neck sick). Vystříbřilo se ve vztazích a nálada je zase lepší. Až na nachlazení, který se mi probíjí organismem jako ohnivý bič..
->Prostě pěknej humus<-
No jestli mě má sužovat jenom tohle, tak to nějak překousnu, jen prosím ne už žádný haldy okolo vztahů a lidí a psychiky. Fakt už toho bylo dost!
Mno ale našly se i světlejší chvilky, například včerejší odpoledne v čajovně s kým jiným než Conwarou. Nebo zazvorkem? To první je lepší. S copyrightem:)
Fotky bohužel nejsou, ale tak příště, aspoň víme jenom my, jaká to byla prdel zase včera (a to i bez vylepšen coly v šálku od Vzpomínky na Jeruzalém. Nojo, ty židi ale pálej:Djako jejich čaj, ten chutnal dobře, ale s čokoládou to bylo labužničtější. A že v mých poznámkách chybí ten švih? Jo jo, vím, ale nebojte, v ruce je pořád stejně silnej rozmach:D Ne, zkrátka je teď těžké a trapně depresívní období (a furt to chce sněžit, i když už nikoho nebaví se probouzet za tmy do školy a vědět, že se zas opozdí autobus a venku bude děsná zima). Aspoň že světlo proniká tou častou tmou v mojí duši i srdci. Ave!

bordel na stole-občas i v hlavě..
by nebel(r)

Bullet overmind..and Valentine

17. února 2009 v 18:16 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Záměrně abstraktní nadpis. I když značí hned několik dosti konkrétních událostí posledních cca 3 dnů. Dostávám pořádnou čočku, ale věřte, jentak mě to nepoloží;)
Zdaleka není vše prohráno a složeny zbraně. Ale ty nervy:)....
Nejprv něco k plesu, Valentýnská událost roku a já jedním z hlavních představitelů.. Wow, až na ten nesnesitelný stres před i po uskutečnění mého prvního a jediného maturitního plesu a smíšených emocí, atakujících můj mozek, to byla skutečně totálně konečná:)! Akce na jedničku. Ještě jsem se snad takhle nepobavila. Samozřejmně odmyslíme osoby zpité až pod obraz, postavy které už nevědí co dělají.. Vynikající improvizace do poslední osoby, grande program a ani chvíle nudy. Rozhodně ne očekáváná sucharská akce- odvaz a utržení ze řetězu, až byl i program díky našemu temperamentu mírně pozměněn. Především sem se ale překonala ve svých hereckých zábranách- Šebestová v úboru a steelech tomu vážně nasadila s Hagridem korunu, stejně jako moje chůze na jehlách:D
Nezklamala ani babička, ta nejskvělejší osoba, která přes svoje zdráhání nakonec přišla a vydržela až do samého konce. Mnozí se (ne)pěkně vybarvili..Co byl ale úspěch, že má maličkost zůstala neposkvrněna alkoholovou opicí a tak sem si to mohla při plných smyslech užít. Až na ten konec......;) Přecijen to člověku zvedne sebevědomí, taková garderoba, vícenež pohledný doprovod, ale ty kamery si mohli odpustit(ba ne, už se těším, až dostanem DVD sestřih celého večera). Zábrany šly zkrátka v sobotu na valentýna pryč. Kdoví, jestli to bude do budoucna na škodu, nebo spíš jestli to pomůže v leckerých věcech ujasnit..
No a včerejší den už tak pestrý nebyl. Hlavním hostem dne byl stres a nejistota a taky plané naděje a doufání (na to máme koneckonců právo všikni). Celé dopoledne a odpoledne strávené na FUDu UJEPU bylo marné, ale snad to vyjde jindy. Ale člověk si neodpustí rýpnutí- konexe jistě leccos vytříbí. Ale nebel jede na vlastní triko a tak patřila mez zbylých cca 30 lidí, které podepsali "reverz" a odfrčeli domů. To víte že to zamrzí, ale nedokáže to odradit:)
Avšak aby toho nebylo málo, nebylo mi dopřáno odpočinku poraženým a musela jsem čelit velkému psychickému tlaku ze zcela jiného soudku. Kdo ví, zda i spor se svými pocity vyhraju, nebo se nechám udupat emocemi a špatným pohledem na věc druhých. Na závěr chci moc poděkovat za psychickou podporu všech, kdo se včera drželi zuby nehty aby to vyšlo. Yupka a Till opět jako neohrožená morálně-dopravní podpora, v mrazu i nečase vždy při mě. DĚKUJU, nebejt jich, už by to asi nedopadlo dobře....(A ústí jako vždy smrdělo a nedalo se tam pořádně dýchat...)
ME JEN TAK NEZDOLÁTE.
nebel(r)

Brutal dnb party vol.1 aneb..jak bylo o vejku trochu jinak!

10. února 2009 v 17:13 | nebel |  Reportage+recenz
SOBOTNÍ JUNGLY VE TŘECH.

                                         copyright by Eddie B.S.(c)

Asi po sto letech se nám podařilo se sejít v hojném počtu tří osob (tedy já, ctíba a dokonce i tereza). Čehož jsme využili a spáchali obrovskou rychtu na božáku, na kterou jsme si brousili zuby už dost dnů předem.A protože má nebeleček foťák vždy připraven, všechno jsme náležitě zdokumentovali..
Veselo bylo už v podvečer,kdy se sklenka vína střídala s řeckou pálenkou ouzo(mě osudným..) a byla sranda, hudba hrála nahlas a už jsme se těšili, jak to rozjedem na božáku. A to se povedlo doslova.
Dorazili jsme na půl jedenáctou, rychta ještě byla na hony daleko, DJové z ARACOMPANY teprve rozjížděli stage, a tak jsme se s pívem zašili ke klecím dozadu. Přišlo pár známých a po chvilce očekáváného kraválu z beden jsme se vrhli na podium, kde už to vřelo. Hrál DJ Azawakk, jeho optimistic bassy to bleskově rozzářily a party už odzačátku jela. A já taky..Všichni jsme si to užívali, Ctíba neustále fotil pózující páry, já občas taky a hlavně jsme vychutnávali sound. Pár piv a už se burcující atmosféře nedalo odolat. U beden ta pravá nálada vždycky teprve začne:) Zvlášť když je u stage celý dav, že se člověk skoro neprotáhne tam, ani zpátky. Mezitím se Azawakk ztratil neznámo kam a vystřídal ho kolega s tvrdším soundem (který to byl netuším, ale měl na sobě tričko s jejich logem..)

  zasloužilí umělci rychtáři
Jak hodiny ubíhaly, začala být nálada čím dál víc uvolněnější. Ouzo v kombinaci s bambusem a pivem(a občasným zředěním vodou)udělá svý.. Začalo mě to zmáhat. Ctíba dál vesele fotil a užíval si u beden a Tereza s kamarádem byli věčně fuč. Nezbývalo mi, než se pohroužit do svého nadneseného stavu a nechat se unášet spiritem nadupané noci. Až se mi to nakonec vymklo z rukou. Udělalo se mi pěkně nevolno a poslední úryvky, co si pamatuju, jsou opravdu jen mlhavé:) Každopádně jsem o nic nepřišla, protože když mne odváděla eskorta zachránců domu, party zrovna končila.
Jen to brutální ráno bych nikomu nepřála(very very sick!) I když to byla hoodně dobrá akce,především rada na závěr:Nikdy si nespleťte ouzo s vodou,zvlášť když je ve 3dl sklenici..:D (out of order)
 Bigg gallery coming soon 
  Můj muž udával směr:)
 
by nebel(r)


D´espairs ray : Paprsek mé temnoty

7. února 2009 v 15:01 | nebel |  HUDBA
D´ESPAIRS RAY
Když se řekne j-rock, na mysli mi vytane jako první právě tahle kapela. Vlna opojení japonskou hudbou se, jak se zdá, opět vrací a nadšení přesně po dvou letech objevení je tu znovu. Pomyslný kolotoč hudebních žánrů a skupin, spojených s ročními obdobími opravdu mají něco do sebe. Únor, to je temná atmosféra nejasných okamžiků, co budou následovat.
Nejsem nijaký japanolog ani nežeru veškerý visual kei, na to tu máme mnohé odborníky(počínaje váženým panem Sakuyou..), já se v tom skoro nevyznám, nicméně i to je vlastně plus, já tu jejich hudbu vnímám dost jinak.
To všechno povzbudil nález veškerých singlů, které za svoují existenci DR(Nikoliv DIRU) vydali a ty mne mile překvapily, myslím, že samotné singly jsou fakt pecky a je škoda, že na albech jich polovina není. Nová řadovka má Hizumimu a spol. vyjít za pár týdnů, no jsem zvědavá, zaslechla jsem cosi o klipu, kde rapujou(no to snad ne, j-hop?...). Snad se to ponese aspoň trochu v původním duchu ala Born a ostatní počiny před Mirror. Tohle album mám ráda, ale už není tak chytlavé a inspirující jako to, co ve mne jako jediné probudilo tu pravou TEMNOTU, ten nepopsatelný pocit čehosi ve mně, dotek zla a zároveň obrovské síly(tyhle pocity se nedají vyslovit ani u poslechu obzvlášt chmurných a silných žánrů jakým je zajisté black metal a jeho adepti((a že to bývá taky silné kafe na duševní rozpoložení)) ), takovou mají DR sílu sugesce.
Jistě je u nich velké plus, že je v jejich hraní dost znatelný feeling "j-rocku", zkrátka ta exotičnost a originalita, kterou u jiné než japonské muziky nevychutnáte (a nemusí ta skupina hrát zrovna extra folklorně), postavte si vedle sebe třeba dvě deathové kapely- jedna americká, druhá japonská, obě zpívají anglicky a stejně je ta japonská tak trochu jiná (mnohdy lepší).. Nechci se tu zamotávat do vyzdvihování,ale láká mě to, přitahuje a nevím proč.
Že by to opět bylo silnými vzpomínkami, které se mi k prvnímu albu DR vážou? I to je možné, kritické období vždycky nepostrádají dostatečný inspir. Ale stále se vám tu snažím vylíčit svoje pocity, které cítím po delší odmlce a opětovnému poslechu s trochu jiným pohledem na jejich písně. Tajemno, snad proto, že textům takřka nerozumím. Chytlavost Hizumiho hlasu s zvláštním, až snad rajcovním zabarvením a Tsukasův provokativní vzhled..Jo to má u mne taky velké plus.
Ale hlavně jsem nenašla jinou kapelu, která přestože nehraje extrémní hudbu, se mi tak vryla pod kůži a měla jsem u ní tak utkvělé představy a vize, které mnohdy vedly k dobrým námětům na povídku..
Co na závěr? Zkuste si je poslechnout. Ale spíše doporučuju jednotlivé singly kolem roku 2004.

BY nebel(r)

Under my skin...it is crawling

4. února 2009 v 18:03 | nebel |  Moje galerie
Čas běží jak voda, ortel je tu za pár dní. A chuť fotit mne neopustila, ke štěstí se mě drží jak klíště. Upravené foto je však nebelovým základem a rutinou, rituálem. Vykvetlo to samo od sebe....
džbánek,aneb tajemný pohled za zrkadlo. Babiččin pokoj? Fantazii se meze nekladou.


by nebel(r)