Marilyn & Já (Suckuju grotesku..)

5. května 2009 v 15:55 | nebel |  HUDBA
Tak dnešní chabě slunečný až pochmurný den, je jako stvořený pro poslech a komentář k panu Marilynu Mansonovi, konkrétně menšího průřezu jeho hudební filosofíí, jak to vidím já.
Nejprve si poslechnu první album Portrait of an American family, kdy ještě byla v jejich muzice slyšet ta naléhavost a svěží dravost, a přesto už tam byla chtivost šokovat, jenže ještě neměl Manson dost nabroušené zbraně, aby mohl vytáhnout do boje s plnou vážností. Proto se toto album nese v duchu "opilé opice a štěkajícího psa, který vás každou chvíli chce kousnout do prdele, tak si dávejte pozor, co objevíte v krabici na oběd(Lunchbox, pozn. autora)". Tak nějak bych to specifikovala, proto si tohle album nepustím jen tak, protože na to prostě musí být atmosféra a nejlíp vysmátá nálada, nebo totální zoufalost a touha vypnout a pořádně se vyřádit a popustit uzdu fantazie. Jen se podívejte na klipy k tomuto počinu, jsou plné psychedelie a absurdity, jakoby je dělal manson na tripu. A přesně takovou dokreslují atmosféru. Chtějí vás zahnat do kouta triky béčkových hororů a přitom na vás frkačkou houkat až vám to přijde směsné. A to je na tom albu právě to ono, nezapomenutelný feeling, než nám začali vystrkovat pořádně rohy antichrista.
A to právě na Antichrist Superstar začalo. Pořádně přitvrdili na kytarách, ryzí zvuk a elektronika se mísí dohromady a agrese už začíná posluchači dupat na paty, až se ho snad snaží udýchat, chce aby jste mu podlehli a začali skandovat v rytmu ostrých riffů. Nebo si můžete rockovat jako Wormboy, či snad by radši mnozí z nás byli jako Cryptorchid? Odtud už prýští temnota, ale vkrádá se pomalu a zaplavuje vám orgány neslyšitelně. Zde se začínají vynořovat tabuizované písně jak to mají MM ve zvyku až do dnes..(Pochopitelně, aktuálně to u nich vypadá zas úplně jinak, dál a dál od začátků, jak už to chodí).
Když to vezmu kolem a kolem, můj sluch přecijen ponejvíckrát uspokojil poslech tradičního Golden Age of Grotesque, ať už je to tím, že mám tohle album dokonale naposlouchané (do mé sbírky to byl od MM první kus), nebo že mému vkusu sedí nejlépe, ač mnozí soudí tohle album jako mainstream a nejslabší z MM desek, neopovrhuju jím a naopak, u mě má první místo, už jen za tu typickou Mansonovost, oč mi v tomhle článku právě jde. Tahle placka se stala hymnou všech fans, vzpomeňme na mObscene! A ty klipy.. Tím mě vskutku dostal do svých řad na dobro. Období nejlepší image, textů, pravosti jeho kultu, odcenzurování všeho. Tak jest v roce 2003, kdy je nebel ještě malým Wormboyem(tedy spíše wormicí) ale už ví, že život je cesta mezi peklem a sračkoidní realitou a MM jsou rozhodně inspirací. Tvrdost a hrdost, toť Věk zlaté grotesky.

Od alba Eat me, drink me, je Marilyn obrovským umělcem neomezených možností víc než kdy dřív, ale už je jiný a každý to vnímá po svém. Je pro mě nezdolným vzorem a idolem, ale jakoby to byl někdo jiný, jakoby chtěl být sám sobě otcem, jakoby si už jen nahazoval hranice a zkoušel, kam ještě dosáhne. Ze stejného důvodu i obavy nad novým albem, které spatří světlo světa za pár týdnů.
Ne, EM,DM nebylo špatné, bylo vynikající, ale groteska se již nikdy nekoná.
Ať žije staronový glam rock, a MM všem kritikům i přísedícím řádně natrhnout prdele!
Závěrem snad už jen: Hold the S because, I am an AINT!


by nebel(r)



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zazvorek | 5. května 2009 v 20:21 | Reagovat

Tak ej pravda, že panu Mansonovi jsem nikdy na chuť nepřišla, ale jeho groteskní poloha ě zajímá...nemám ho naposlouchanýho, tak nevim...já teď sjíždim Tatabojs, mají dobrý texty...výstižný

2 Nebel(R) | 6. května 2009 v 16:35 | Reagovat

Promiň,ale tatabojs a MM je fakt rozdíl.To já vim, že to neni tvůj hrnek čaje,ale jen vidět pár klipů a nemůžeš mu odepřít tu uměleckost,a neřikej žes od něj neviděla aspoň Nobodies:)

3 James | 22. května 2009 v 18:14 | Reagovat

Manson je prostě borec, nebojí se otevřít se, je to týpek, no.1. A trochu úchyl, ale to je každej. No a on trochu hodně...

4 nebel(r) | 23. května 2009 v 17:42 | Reagovat

miluju úchyláky,čim větší tím líp,takže no problem;) Kdo jsi, Jamesi?

5 Zany | 29. června 2009 v 16:02 | Reagovat

Manson je týpek. Úžasnej zpěvák a umělc a takovej taky zůstane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama