Říjen 2009

Feuer und Wasser(Wasser und Luft?)Wir sind Verlieren

31. října 2009 v 10:08 | nebel |  HUDBA
Po čtyřech letech jsem se vrátila k docela nedoceněnému albu Rosenrot od RAMMSTEIN. A že jsem považovala skladbu Feuer und Wasser za skvělou, až teď má pro mě dokonale vystihující význam.


Wenn sie Brust schwimmt ist das schön
dann kann ich in ihr Zentrum sehn
Nicht dass die Brust das Schöne wär
Ich schwimm ihr einfach hinterher
Funkenstaub fließt aus der Mitte
ein Feuerwerk springt aus dem Schritt

Feuer und Wasser kommen nicht zusammen
Kann man nicht binden sind nicht verwandt
In Funken versunken steh ich in Flammen
und bin im Wasser verbrannt
Im Wasser verbrannt

Wenn sie nackt schwimmt ist das schön
dann will ich sie von hinten sehn
Nicht dass die Brüste reizvoll wären
Die Beine öffnen sich wie Scheren
Dann leuchtet heiß aus dem Versteck
die Flamme aus dem Schenkeleck

Sie schwimmt vorbei bemerkt mich nicht
Ich bin ihr Schatten sie steht im Licht
Da ist keine Hoffnung und keine Zuversicht denn

Feuer und Wasser kommt nicht zusammen
Kann man nicht binden sind nicht verwandt
In Funken versunken steh ich in Flammen
und bin im Wasser verbrannt
So kocht das Blut in meinen Lenden
Ich halt sie fest mit nassen Händen
Glatt wie ein Fisch und kalt wie Eis
sie wird sich nicht an mich verschwenden
Ich weiß

Feuer und Wasser kommt nie zusammen
Kann man nicht binden sind nicht verwandt
In Funken versunken steh ich in Flammen
und bin im Wasser verbrannt

Je to snad nejlepší píseň od Rammstein, hned po "Nebel" (podle níž mám nick).

Čtyři roky, co vyšlo toto album, ale jak se toho spoustu změnilo, tak spoustu věcí zůstalo, jen malinko pozměněných. Ten střep zůstává napořád.

Láska tady bude vždycky. Je tu víc než jindy. Je tu stále. A co jiného můj hořkosladký cit dokáže vyjádřit, než tahle něžně-drsná, trpká a přitom sladká lyrická písnička? Feuer und Wasser, přesně tak. Akorád s jedním malým rozdílem. Ve skutečnosti jsou těmi elementy zakletými, voda a vzduch.

Je to jako držet v hrsti motýla s nádhernými křídly. Vlastnit ho však nemůžete. Smíte se jen dívat, jak ladně zvedá křídla a odlétá... Třeba se zas vrátí, bude-li chtít. A budete-li doufat.

"Ve vodě spálen...voda nepálí(hodného)"

Text dodávám radši jen v němčině(pro pár věcí, dosti nestravitelných co se týče slov) ale je naprosto vystihující. Protože ta krása, ta se skrývá v možnosti pozorovat. Nejen s ohněm nejde voda dohromady. Se vzduchem se mísí, ale v jiných směrech se tyto dva elementy rozcházejí.

"Ich weiß.."

Tahle píseň je o tobě a o mě, hlavně však pro tebe. Je v ní klíč, i když dveře nejspíš nikdy znovu neodemkneš. A já se za kliku vzít bojím.

Však plavat, jako v písni, to by byl větší masakr.. Ich weiß

Ještěže štír nemůže ve vodě uhořet. Leda by ho sežehly pekelné plameny jeho vlastní duše...

Miluju TĚ!

nebel(r)



Nymphetamine girl

27. října 2009 v 20:07 | nebel |  HUDBA
Tenhle klip Cradle of Filth nikdy neomrzí, stejně jako písnička. Vždycky se hodí pro ten feeling čehosi nedosažitelného...

A je vynikající.Pravda, trochu smutný.


by nebel(r)


Twenty years ago...Nebel met this world!

27. října 2009 v 1:20 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Tak jo:) (předem varuju, že netuším, jakým směrem se bude tento článek ubírat, ale snad půjde o takové menší shrnutí a zároveň zamyšlení nad dvaceti lety někoho, kdo se jmenuje nebelXD...)

Právě popíjím černý earl grey s medem a potýkám se s otázkou, proč nemá kurva den o pár hodin víc, když se člověk nesmírně dobře baví a má na srdci tolik věcí, který by chtěl sdělit světu prostřednictvím netu a vůbec, všeobecně se vyjádřit. Potřebovala bych tak třicet hodin denně, abych se při tom všem lomozu kol dokola stihla ještě patřičně vyvzpovídat ze svých pocitů a taky se jakštakš vyspat na další perný den:-)

Poslouchám nové Rammsteiny, které už mám patřičně v uchu a přemýšlím, co vlastně napsat, co chci napsat, co bych napsat chtěla a mělaXD a chce se mi strašně spát a všemu nedodává na šmrncu fakt, že mě nehezky bolí v krku což se bacilové praštění, jistě snaží překazit můj freekendově nabitý nápady volný týden. Ale já jim to nedaruju a med je snad společně s vomitorními tabletkami od vincentky zahubí:) A teď už by jsme snad konečně mohli nakročit k tomu, co vám vlastně chci sdělit.

Prostě jsem si musela udělat čas na menší shrnutí a zamyšlení o nebelovi a jeho mlžném procitnutí v krásných starých (a tfuj!) dvacet let, které mu včera chtě nechtě přistály večerní hodinou šestou(nebo osmou, kurva, zas ten ascendent nevímXD) na bedrech a per se holka, per se se svojí extra mega již oficiální dospělostí:)

Ani jsem se nestačila nadát, a už mi je dvacet.. Je to hodně divný pocit. Moc se mi to nezamlouvá, zatím:) Ale co mám dělat. Už to tu je, tohle podivuhodný jubileum a já se ho jen tak nezbavim a zas, pravda, je tu jednou za život.. Ale vážně tohle je uplně zvláštní věk.
Já se stejnak cejtím vevnitř pořád stejně. Možná krapítek zkušenější, znalejší, jak krásných věcí tak bolesti. Jinak je nebeleček pořád stejnej, teda aspoň co já si myslím... Ale pravda, najde se pár věcí které mě změnili od základu. A vlastně oni to nejsou věci, oni jsou to lidé.

Asi tři- čtyři osoby, které znamenají v mojím životě strašně moc, jsou to takové pilíře, které člověka drží nad vodou, udávají směr, kterým se šine život(parchant jeden skvělej, ale občas debilníXD), občas ho šíleně potrápěj a pak zase vynesou nad hladinu, a člověk cítí jen euforii a radost.... Ale normálka, tak to máme všichni, ne?:)

Jo, jenže ne každý má to štěstí znát tolik skvělých osob s tak velkým srdcem. Tákže, za posledních pár let, jsem objevila, jak velký klenot se skrývá v duši, osobnosti a charakteru nejlepší osoby na světě, kterou je má ,milovaná babička alias akční yupka týpka největší. Kdo jí zná, ví, že ani v nejmenším nezveličuju a nekecám. Taková milá osůbka je na světě jenom jedna, srdce má na dlani a občas mi přijde, že má v sobě tak velké množství lásky a dává jí lidem, až si to snad ani někteří nezaslouží. Navíc to pochopení, a ta její obětavost, je až neskutečná a nezná hranice. Absolutně s čím koliv člověku poradí, pomůže a to je hlavní, sdíli jak vaše nadšení, tak i starosti, názory. Nebojím se před ní cokoliv říct, vždycky mě vyslechla, podržela a pomohla. Moc děkuju, že zrovna já jí můžu mít za babičku a hlavně za nejbližšího přítele svojeho života. Vždycky jím bude, ta skvěle praštěná puberťačka a moudrá žena v jedné osobě. Yupka nikdy nezestárne a to je na ní to nejlepší!Zbožňuju tě babi, nejen proto že je s tebou ale sakra fíha prdel!;))


Pak je tu slečna karamelka, moje starší já, moudřejší, zkušenější, ale stejně zadumané v otázkách života a smrti a psychologie osobnosti, jako já. Vždycky mi pomohla a člověk se na ní může vážně spolehnout. A hlavně, nebejt jí, nevím, kde bych dneska byla. Jestli mi někdo otevřel oči při dospívání, byla to právě ona. Neuškodí mít staršího přítele který má vždycky dobrou radu a jiný úhel pohledu na věc. Tahle přítelkyně a rádkyně v jedné osobě mě naučila vážit si svojí podstaty a zabývat se hloubkou některých věcí, které spousta lidí přehlíží. A předsudky? Ty jsem díky ní také snížila na minimum. Zážítků máme požehnaně, nejen z výletů po lesích a hřbitovech:)
Upřimně, tuhle osobu mám navždycky v srdci a vždycky mít budu:) Děkuju, Mikhaelo, za všecko.

Pan fishboy. Osoba, která má v mém srdci asi největší místo. I když, tyto řádky nejsou zrovna lehkým soustem. Jestli mě někdo naučil spoustu věcí, jestli se staly události, které mne změnily a poznamenaly na celý život, pak právě s tímto pánem. S mojí rybkou. V dobrém i ve zlém, nikdy nezapomenu na toto nefalšované souznění duší... Láska vážně existuje, jen je prostě... Je to těžký cit, láska bolí a zároveň se bez ní nedá žít. Ať si rybí princ vybere cestu jakoukoliv, vím, že mlžnou cestou se vždycky vydá rád. A mlha ho bude následovat do jeho mokrého vodního království. Voda je temná, voda je rozbouřená, voda je klidná... Ale štír je prostě vodní znamení a tak mu voda nikdy nebude úplně cizí. Fishboyi, děkuju za všechno. Myslím, že jednoho dne se vody zase střetnou a moře s lagunou najdou cestu společnou. Bez bouřlivých vln a ztroskotaných lodí? Pevně věřím... Snad. Vzpomínky však zůstaly ty nejlepší...:-*

A poslední bytost, která je pro mne v životě nesmírně důležitou, je zelená slečna, má INSpirace, moje bytí, můj směr... někdo, kdo ve mne probudil znovu chuť žít, ukázal mi, jak se dá života užívat naplno, aniž by se člověk musel omezovat, člověk, s kterým trávím veškerý svůj volný čas,
někdo, kdo ve mne probudil něco, co už bylo dávno považováno za mrtvé inside a naučil mne vydávat svou energii na pozitivní věci a snažit se brát život takový jaký je. A snad i z té lepší strany, pokud to jde. A pokud to nejde, tak taky. Ne nadarmo patří této osobě ten největší kus mého srdce, který mi ještě zbyl:-*
Nebýt Tebe, nemohla bych být šťastná, jako teď sem, cítit tu svobodu a radost z hudby, mé největší lásky.
Nová společnost kolem nás, nové a ty nejlepší zážitky, které se mi za těch dvacet let mohly přihodit(a že my je stihly zažít za těch pár měsíců, co se známe:)))

Nebýt jednoho koncertu, nebýt jedné "Pohody" a nebýt jednoho festivalu, na který se nakonec nejelo, neměla bych teď tak vynikající život, plný vzrušujících akcí a zážitků, které konečně můžu sdílet naplno s někým druhým:) Díky, parchantský osude a především, stromečku, Marilyne;)!!!!
A samozřejmně Tobě sanitko, že tě mám. Už tě nikdy nedám;)!


Tak nějak shrnuji, co jsem chtěla říci, komu jsem se chtěla vyjádřit a jak se vlastně změnil ten můj život...

A pozoruji, jak se mi postupně rok od roku mění priority a přemýšlení a skutečně ano. Řekla bych, že má ještě pár let zpět totálně destruktivní osobnost s pomalu maniodepresivními sklony(které tu budou stále, ale to už je osud životem uondaného temného štířího bojovníka skrze temné vody oceánu, jménem svět...), stala rozumnou osobností, která dělá obyčejné chyby jako ostatní obyčejní smrtelníci (jak jinak, taky sem jen člověk, žejo žejo?ne asiXD), snaží se je však reflektovat a na svoje okolí působit vnitřní silou a energií, kterou v sobě díky pár lidem výše a také věkem objevil, působit co nejlépe na okolí, dát ze sebe světu to nejlepší, zkrátka svou vrozenou kreativitu a odhodlání vložit do něčeho pořádného. A nerozčilovat se tolik, i když to je věkem čímdál horší. Ach, to štíří ego a touha vlastnit, to je, věřte mi lidi, ten nejhorší trest pro štíra, co existuje. A taky ta žárlivost a touha po dokonalém splnění vytčených cílů, ou, to jsou zlozvyky a špatné vlastnosti, které se se mnou potáhnou asi celý život.

Ale jsem jaká jsem, lidé, které si připustím k tělu a dám jim ze sebe to nejlepší a to nejpřirozenější co mám, včetně nejhlubšího citu a oddanosti vědí, kým jsem. A já se měnit rapidně nemohu, nemohu být dokonalá, ale pořád jsou nějaké motivace a jestli něco štíra vede ke splnění si otázky smyslu života, právě ta motivace to je, takže díky bohu za ni. I za mou komplikovanou osobnost, kterou bych nikomu nepřála řešit. Včetně mě samotné. Občas si se sebou užiju vážně sranduXD neznám rýpavějšího člověka a to platí i o rýpání se v sobě sama. To je pak beseda o hov**XD. Ale víte co? já tu svojí analytičnost vlastně miluju. Miluju svoje instinkty zvířete, které jsou štírovi jako znamení nejbližší. Instinkt, to je věc co někdy hodně pomůže, někdy hooodně zavaří. Ale pořád je to dosti vzrušující a o to právě jde. Vzrušení ve všech podobách, nejen té sexuální, jo dámy a pánové, to je taky jedna součást mého smyslu života. Vzrušení a adrenalín, to je pořádná věc pro fajnšmejrka jako jsem já:) a že se dá najít všude, nejen v prasárnách co vás samozřejmně jako první napadnou (ano, jsem úchylák a nestydím se za to, proč?je to přírozenéXD), ale já jí nacházím hlavně v plnění svých snů, v poslechu hudby, v krásných knihách, filmech, filosofii, přírodě a zážitcích. A víte co je nejvíc vzrušující pocit? Psát článek a těšit se, až si ho někdo přečte. to je jeden z pocitů, které mě hřejí nejvíc.

Třeba ze mě jednou bude opravdu něco pořádného, ve smyslu žurnalisty, alespoň bych si to přála, protože chuť je k tomu nesmírná.

Rok od roku si užívám více a hranice splnění snů se posunují laťkou víc ku mému prospěchu. Nesmím usnout na vavřínech, musím se více naučit přijímat prohru a výhru a úspěch více bojovat. Poprat se se životem a nabídnout mu taky maximum ze svojeho nitra. Risk je zisk a to se mi v poslední době maximálně osvědčilo.

A ještě něco k těm narozeninám:)

"Včerejšího dne se z prachu a popela zrodil podzimní fénix, ten strážce všech mrtvých, který je dovádí na hranici, kde se setkávají se smrtí, aby se na jaře zrodili znovu. Nekonečný koloběh života a smrti. Štír je ta regenerace, štír je rub i líc každé mince.. Jsem nesmírně hrdá, že můžu nosit cejch tohoto znamení a ctít ho. A moc dobře vím, že čím více si štír zažije během svého života, tím ho to může učinit lepším pro sebe sama. Pevně doufám, že to samé bude i u mě..."

A musím tedy říct, že svoje dvacetiny jsem si oslavila jak nejlépe to šlo. Byla jsem na hudební akci, takže v prostředí, které mi dělá nejlíp, s osobou, která je mi nejbližší a vlastně se všemi, kteří pro mě znamenají nejvíc (škoda, že jsem nemohla být ten den i s karamelou, ta jediná na mém makabrálním reji krunýřové oslavy chyběla), cítila jsem se zkrátka v euforii a naprosto skvěle. Co víc si přát?? Po nemateriální straně ideální stav, tedy pocit, tedy bytí:) Za to vážně děkuju a snad si to ani nezasloužím:) Po dlouhé době zase moje nitro zaplavila vlna vroucí radosti a žádné starosti neokupovaly mojí hlavu. A to myslím, jsem si po náročné půlce října, zasloužila!



Když to srovnám s nějakým tím pubertálním rokem života teenagera, kdy jsem zažívala jedno trápení za druhým, stal se ze mne docela otevřený člověk, který je bystrý, ale opatrný a jen tak si nenechá něco líbit už. Ale zase je k druhým otevřenější a lépe umí komunikovat s druhými a dát jim najevo, co od nich požaduje a co může nabídnout. Za to jsem moc ráda, vážně pokus k lepšímu.

Jestli ze mě bude mudrc a "inženýrka"na vejšce, kdo ví. Hlavně je teď největším cílem postavit se dle možností na vlastní nohy a vykročit do již nahozené dospělosti pevnýma nohama a vydobýt si co nejlépe místo na světě, na kterém už se zpoloviny začalo pracovat.

Díky za pozornost, nebel, alias největší blázen se srdcem na dlani, který občas život proklíná ale přesto miluje a je rád, že jeho kouty(a především ty temné, oh yeah ať žije darksideXD)může zkoumat. Je to vážně zábava:) A člověk se musí brát takový, jaký je! Každý jsme uvnitř krásný, jen je třeba to v sobě postupně objevit a sžít se sám se sebou. Jenom tak nás můžou přijmout i ostatní a mít nás taky rádi.



A motto nakonec? Život je tak krásná bolest, že snad stojí za to, ji vytrpět až do konce:)











A zlo spatřilo světlo světa!!!aneb blue wave a to tu ještě nebyloooo!

22. října 2009 v 0:31 | nebel |  Moje galerie
zlý je svět zlé je moře, zlá je doba a taky je těžce zlá nová image rolníka v kaťatech flekovaných, alias staré dobré a nikdy neloučící se předem s výhrou -------> ein mensch-NEBELeček!

"Wer ficken will, must freundlich sein!"

by nebel(r)


Music movies: Sound killers vol.1

21. října 2009 v 12:21 | nebel |  HUDBA
Počasí je dosti ospalé (mě nevyjímaje), a tak si místo oběda dáme pár klipů, ať se trochu rozproudí nadcházející odpolední atmosféra:)


Hypocrisy: Scrutinized z alba Virus



Caliban: 24 YRS ago z alba Say Hello to Tragedy(můj oblíbený song)


All Shall Perish: The True Beast z alba Hate. Malice. Revenge


To dokáže pořádně nakopnout!;)

by nebel(r)

October bleeding >poem 4 Jaybird< ˘-˘

20. října 2009 v 20:32 | nebel |  napsáno nebel(r)em

OCTOBER BLEEDING

Naše láska už je za zenitem,
Jak ryba s mrtvým citem.

Ulétla křídla vášně,
zbývaj mi jenom básně?
Myslím to vážně.

Někdo byl tím, kým není.
A teď to bolí,
puká z toho srdce, nebelovi.

Už nepřijde stromeček,
třikrát a dost,
byl to jen Marilyn,
ne kouzelný dědeček.

V notách se odrážejí slova,
stavá se to pořád,
znova a znova
je to jak psychická clona.

Něco chceš,
a pak to máš,
vůbec to nechápeš,
a zas to nemáš.

Být s tebou,
na světě sám,
a ve svých citech
už se nevyznám.

Poslouchám DIRU
a místo srdce mám,
jen zející díru.

Navždy obětí,
tvého pevného objetí...
A milovat-Se-be?

by nebel(r)

˘.˘








Bude řezničina!Aneb Pardubky volají!

15. října 2009 v 20:11 | nebel |  HUDBA
Město perníku, kokainu i haše, ale především dobrých muzikantů volá. Už v sobotu tam proběhne festival BUTCHER FEST vol.1. A my se samozřejmně zůčastníme:)
Tak jsem už zvědavá ale docela nejistá, přecijen velká cesta do velkého města docela poprvé.

No ale budu mít po boku svou zkušenou cestovatelku, takže to bude myslím v poho;)
Ale tak ta nervozita tam je, protože přecijen.. A to teprve přijde, až pojedeme v sobotu ránoXD
Jsem člověk který se v cizím necítí zpočátku moc dobře. Tak mi popřejte šťastnou cestu, a doufejme že si to se ženou a panem Provázkem a spol. pekelně užijeme a bez úrazů a jiných průserů:)
Hlavně žádný vomitorie, absinthy a jiný sračky jasnýýýýý!









Včerejší den s INS a panem čajníkem

14. října 2009 v 7:15 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Tak jsem zjistila, že i všední den může být pěkně nehorázně odpočinkový, provoněný a pozitivně naladěný, což u mě zpravidla nebývá zvykem.

Včerejší odpoledne i večer patřil k těm, na které se hezky vzpomíná a člověk doufá, že ty chvíle nad skvělými čaji, doporučenými a uvařenými šikovnýma rukama pana čajníka, nikdy neskončí.

Ale to by zas nebylo ono, kdyby se nebylo na co těšit:) A dýmka byla taky vynikající, i když nevydržela pět hodin, i tak to byl zážitek velice uvolňující.

Pokec s panem čajníkem byl zajímavým zážitkem a jsem ráda, že máme zas o spřízněnou duši více.

Co by to bylo ale za den, kdybych ho nemohla strávit s mou nejmilovanější osobou:)

Snad takových dnů bude i ve všední dny více, a když ne o to víc se na ně budeme těšit a vychutnávat si je;)

Miluju čaje od milců čaje, dýmku, atmosféru Dobré čajovny a svojí sojku:-*

by nebel(r)



Eminentní víkend aka oslava s metrovým brčkemXD

12. října 2009 v 21:04 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Tenhle víkend byl naprosto strhující. A uplně doslova! Všema možnýma směrama, jakýma se může ubírat. Pomalu obscene extreme ty voeXD Ale zas nebudeme přehánět a předbíhat, žejo žejo žejo;)

Někdo měl víkend už od čtvrtka, no možná že už od rána, nevíte o někom?XD já ne, protože jsem velice slušná a byla jsem ve školeXD

Takže začneme pátkem. Kurevské vstávání brzy se vůbec nevyplatilo, takže šel nebel hezky zase do hajan a vstal až v deset. No a začlo se hezky snídaní a barvením vlasů, tentokráte namodro. Gut barva, no ne? No jo! K tomu modrá palestýna a už se jelo do knihovny, kde se naskytla možnost vypujčit si přes menší výslech slečny knihovnice "čí že je ta kartička?" (koho by napadlo že tam má yupka seniorskou slevu ty voeXD) Keltskou knihu mrtvých a že tohle nebeleček může takovýhle okultnosti tak už byla moje:)

Vlastně jsem toho stihla v pátek strašně hodně za celé odpoledne a ani jsem se nenadála, už jsme chálovaly pizzu v autobuse, po neustálém klepání kosy při čekání až něco pojede na 3ožák a působily velice zajímavým a chutným dojmem na spolucestující, kteří si odsedávali, nebo je popadal hurónský výtlem. No a co? Nám to bylo jedno a pizza byla vynikajícíXD a než se to stihlo zajíst tatrankou, už Boží prst kynul ať tam vlezeme!

Tak jsme tam normálně nakročily, celý bez sebe a těšící se na následujících několik hodin, vyplněných jen a jen hudbou a dobrou náladou a hlavně action, action! No.. A to byla action!;)

Nejdřív rozehřívačka u baru za asistence nehorázně haldující Páji až jsme se za břicha popadaly, pivenko řízlé citrónem, který se v následujících hodinách po(u)žil ještě několikrát, hrozny z ledových kostek na stole, pod ním a bůhvíkde všude, viď pájoXD no a už ani nevím jak, ale najednou jsme šly k pódiu a začala hrát první kapela FACES ARE FICTION.

A že byli dobrý! Příjemně to tam rozproudili a ještě jsme chtěli přídavek. Nikdy předtím jsem je neslyšela, znala jsem je jenom z vyprávění, ale fakt mě překvapili, myslela jsem že to bude klasik emo ale chvilkama to kluci pořádně nabrousili a to se mi mooc líbilo:) A ostatním taky. Škodaže těch písniček neměli víc a nebylo to tak rázný celou dobu. Ale místo před podiem bylo narvaný a to ještě předtim, než FaF vůbec začli hrát! Mno a co teprve, když měli nastoupit na porážku StrayShoti. Má cenu tu něco k tomu dodávat?XD asi ne, už takhle sem podezřelá ze všeh možných lobbingů a reklam kapele... Stačí si přečíst krásné komentáře na experience magu. Ale to nebudeme rozmazávat.

Musim říct, že takovejhle kotel nebyl ani minule na 3ožáku ani ve Screamu. Byl to nejlepší koncert StrayShot, bylo tam nejvíc lidí a byli jsme nehorázně fascinovaný, rozpálený, hypnotizovaný tou hudbou, feelingem a moshovali jak o život, konečně i slečna INS se odvážila do moshpitu a jak už je známo, kdo s tim začně, toho už to nepustí;)) takže jsme začaly pekelně pařit a dokonce i zákeřně občas někoho házet do moshe(já O:)a taky jsme tam občas zahučely a spadly, ale vždycky to bylo okej, ale že to byl těžkej masakr!!!

A taky nová písnička ale nejlíp se pařilo na ty známý-Naděje umírá poslední a Tik Tak a takXD já si málem vyřvala hlasivky a pan Hobit jenom koukalXD Já neměla moc čas čumět, protože hlava se nemilosrdně často dotýkala skoro podlahyXD a disko koule se pekelně houpala lidem nad hlavama, jako v povídce Jáma a Kyvadlo od E.PoaXD No námrdy!

Ale ještěže jsme to ze sebe mohly tak pěkně dostat, ty emoce a všechnu tu energii a taky pivo, protože už jsem začínala bejt zas pekelně nakalená(po třech pivech?fuj) a to nikdo nechtěl!

Obavy šly pryč protože na stage dorazili brazilci Eminence no a jak sem si říkala, že to zas nebude takovej odvaz, už jsem na nich byla před rokem a jakože dobrý no... Ale... No ale ale!
On to byl uplně mega masakr toho večera, normálně takhle jsem ještě v životě nepařila! A slečna taky neXD to jsem čuměla a ještě víc mě to burcovalo pařit na plný kouleXD to bylo něco!! Uplná extáze, oči v sloup a neustálé dotazy Hobita, jestli sem v pohodě. Já byla v pohodě, já lítala normálně! No to byl naprosto nezapomenutelnej konec! Obžérství v uchu normálně! Totální zvuková masturbaceXD

A Eminence se ukázali i jako super týpci na pokec a když jsme se s nima pak fotili a kecali tak byli naprosto nadšený a snad hodinu dvě v kuse se ta hrstka lidí, co neutekla domu nebo někam jinam s nima vybavovala já spíš teda poslouchala, Pája slintalaXD

A taky se vyskytnul jeden kazišukér, nějakej Míra(in english Mary) z Novýho Zélandu a neskutečně do nás hustil (no do mě ne, já se nenechala) a jestli je z NZ tak já sem z Afriky. Nakalenej, snad i sfetlej Jula vol.2 kterej nejenže musel hustit do mé drahé polovičky, ale nakonec se ho nemohl zbavit ani Bruno Paraguay (zpěvák Eminence)a to byla zajímavá podívanáXDLidi z toho nemohli a bylo jim trapně za něj. A já byla ráda že hučí jinam a je chvíli klid od tý jeho držkyXD

Hm a pak to trochu začalo s feelingem klesat, protože jsme musely v megální kose přemístit svá drahá, nyní už na kost ztrhaná těla s defektem invalidů do baru Alex, jenže jsme se pomalu ani neposadily a ostatních řekli Bye a nechali nás tam:/bus jel krásně za hodinu a půl a my dvě s napůl nedopitým hot milk se docela musely sebrat, protože zrovna byla inventure signature.
Hm, a když jsme se těšily, že si dáme něco v no(n)stop večerce, tak už bylo nakrásno zavřeno.

Námrdy... Bus se uráčil přijet a já už usínala za jízdy. A pak v tý zimě ještě ten kilák nebo kolik nahoruXDkonec..
Lehla sem, usnula a když jsem se podívala s procitnutím na rtech na budík, byly Tři odpoledne!krasavec:) tohle miluju, probudit se a ještě v sobotu a je odpoledne...A rezervé na čajovnu bylo na šestou...
K tomu krásně jezdily autobusy z hor do města, takže někdy v pět jsem si gratulovala k příchodu domů. Se najíst a zase se razilo:)

Jo ale čachry machry s časem a než jsme se dostaly za vydatného deště do čajovny, bylo výstostně obsazeno i to nejmenší místo v domě čaje, vonných tyčin a šíšy, so goodbye waterpipe, plán B- bar alex.

A tam jsem se nakrásně najedla smažáku s hranolkama:)akorád ta těstovitá hudba trochu vyrušovala to posezení nad nečajovnovým čajem...

Devátá pryč, takže jsme razily do Koruny do Trnovan, jakože se mrknem, co tam bude za rockotékuXD

Ta byla... fotbalové utkání dvě hodiny v kuse a k tomu pivo a srdíčka z baťohuXDno, ten fotbal úspával jak skřítek hajaja a moc tomu nepřidal fakt, že se skoro nehejbnem, z pátečního mosh-defektu. Ještě polštář(vlastně ne..žádnej polštář na zkřivený záda a krk bez obratlů...)a už bych zalomila.

Ale pak se to nějak rozhejbalo, atmoška nagradovala když máča béča pustil Ozzyho a Ejsí dísí a já spatřila ta krásná metrová brčka a ihned mě napadaly jinotajné alotrie, co by se s tim jako dalo dělat. Třeba pít lambrusco ze skleničkyXD no a dopadlo to tak, že obsah sklenice byl ve vteřině na ubruse a já dostala výtlem jako dvanáctiletý dítě. Ale tak to byl fakt konecXD

Ještěže to neviděla ta číšnice. Nebo výčepní?

Pánská ani jiná volenka se nekonala, čas už kráčel ke dvanácté a my nakráčely na tajnou misy do Trnovan. "Hele to je Navrátilová. A ta je jak Zavrátilová" znáte to, pouliční vožralé partičky, toužící po dalším redbullu s vodkou a kebabu. Klasika, takže jenom výtlem a šlo se dálXD

"Pivní rohlík? Co je to pivní rohlík?" "Neznáte? Takovej velkej!" "Ajoo..(A jakej?)" šampus on my back a už se šlo do milého kopce opředeného občasným ožralým elementem a jinak jen bahno a déšť. Nebo nepršelo? Já nevimXD Mě to bylo fuk, protože nás čekala oslava.

Čeho? Ale ale...Spíše koho. Slečna INS se po půlnoci plus mínus pár hodinek stala legálním pijákem piva a blu52 a všeho co si jen člověk může dovolit ve svých krásných 18ti letech! Takže šampus, dort a bordel se žranicí v čele nemohl chybět;)Dokonce se mi poprvé v životě povedlo odzátkovat ten špunt od šampusu aniž bych poškodila cokoliv jiného krom stromů v dáli. Wow!

Bouře století a Carrie na nás čekaly v telce, ale než stihla Carrie zapálit celej ples i s maturantama, tak jsem odpadlaXD

A málem jsem spala krásně jako beránek boží až do rána. Ale nejsem beránek, jsem jehňátko a dost možná krakonoš.Jak řekla Hlena Vlachů o štírech hadech, ty maj akorád citový průsery a můžou si za ně sami. To by chtělo si vyvětrat v paliciXD

A já si vyvětrala a včera byl vynikající dojezd v čajovně, která vůbec nebyla obsazená, protože na nás čekalo místo:)pěkně vzádu na verandě u fénixů a šíša taky čekala:)teda my na ní, i s občankou a zas se hodila ta osmnáctka;)XD

A nad čajem, dýmkou, která byla mimochodem vynikající a hlavně hláškama o frapé a neskutečnýma záchvatama smíchu a legrace co sme si tam užily, jsme strávily pět absolutně špičkových hodin;) i s třemi uhlíky O:)

A do počtu svaté trojice(trinity)chyběly akorád hasiči(nejen kvůli smradu pod kobercem, ouha, hapala mi šíša, ale pst!XDshit)

A nebejt zlého šurikenu a neposedné ruky a následovného gejzíru krve(a zas nebudem přehánět no, tak škrábnutí noXD), byla by neděle bez úhony. Ale i tak byla. Fantazie;).-*


Fantazie celý víkend, škodaže nemůžeme i v dospělosti snít nahlas. Teda snít můžem ale realita je zlá sviňuchaXD

Tyhle tři dni, to byla naprostá bomba jak nikdy a to naprosto vážně, bez nějakýho přikrašlovaní a k dokonalosti chybí jen ten jedinej krůček mozaiky, kterej bude už asi vždycky chybět.

Ale nebudeme pesimisti, námrdovej víkend, takže co víc si přát?;))) Možná zas nějakej stromek Marilynek?XDale hlavně ne orchidej(těch je doma asi tisíc)..

Doufejme, že tuto sobotu zapaříme v Pardubicích zase na maximum!

Na tuhle třídenní akci budu vzpomínat ještě dlouho (v dobrym, jen v dobrym;)))

Adieux defekte moshpitový!


by nebel(R)

(i modrá je dobrá! ale zelená je nejlepší:-*)








NEGURA BUNGET aneb trocha mrazivého ambientu neuškodí vřelým srdcím

7. října 2009 v 21:44 | nebel |  HUDBA
Spoustukrát kdekoliv na metalových fórech a mezi fans zmiňovaná, ale mnou stále přehlížená, byla až do včerejšího dne(večera) rumunská ambientně/blacková kapela NEGURA BUNGET. Viděla jsem a slyšela píseň z alba Primul Om a naprosto mě to ochromilo a vrátilo do mrazivých večerů někdy na začátku letošního roku, kdy jsem jela v blacku, paganu a ambientních vodách (vzpomeňme si na WARDRUNU a spol.)
Po poslechu celého alba Primul Om musím říct, že tohle skutečně lahodí mému uchu a hlavně duševnímu cítění. Hudba jako stvořená pro podzimní sychravé večery, kdy člověku je dobře, ale potřebuje tak trochu vypnout a nesedět jen tak nečinně u monitoru, ale vychutnávat si při tom kvalitní audiovizuelní hudbu (tahle deska, ač jí slyším jako první od NB, takže moc nevím jak to kráčí s kapelou všeobecně, ale je na hony podobné již zmiňované WARDRUNĚ a že tohle já žeru...).

Tenhle song, plný sil z přírody a pohanství, okořeněný nefalšovaným rumunským folklorem, mě dostal...


Ať žije oheň, živící plamínky nezkrotné fantazie...

by nebel(r)

Excuse me..you standing on my neck!aneb odpoledne nejen s Darjou

6. října 2009 v 19:12 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Dnešní den je ve znamení býka, takže trochu i flákání se a jezení. Přesněji řečeno toto píšou v kalendru o měsíčním vlivu na dnešek:
"Během úterý vsaďte na vše, co vám chutná a dělá dobře:)"

Ne asi:) Venku nicmoc počasí, peněženka prázdná, hlad velký a tak jsme se se s Ins celým odpolednem proválely, projedly a hlavně sledovaly nezapomenutelný seriály, DEATH NOTE A DARJU(aneb jediný balzám na zraněnou duši v mém útlém mládíX). Tak si o těhdle seriálech řekneme něco víc.

DEATH NOTE je japonské anime, hodně dobře propracované, s vynikající ale docela složitou zápletkou a je o studentovi Laitovi, který díky Bohovi Smrti najde Zápisník smrti(Death note) a neodolá ho využít, s tímto zápisníkem má moc zabíjet kohokoliv, koho zná jménem a tváří, začne vraždit vězně, ale postupně sfanatizuje a stane se naprosto posedlý zabíjením lidí pomocí té věci ze záhrobí(a nejen vězňů ale i nevinných lidí)a policie i zvláštní agenti Japonska jsou mu v patách, hlavně však tajemný eL, který se ho snaží dopadnout.

Zatím jsme viděly asi 7.dílů a musím říct, že mě tohle anime naprosto pohltilo (ještě více než tehdy Arucard), i když občas trochu nepobírám ty rychlé zvraty a zápletky. ale úplně mě to vtáhlo do děje a nedá se od jeho sledování jen tak odtrhnout (málem sem vyletěla z kůže, když se ten sedmý díl seknul a nešel dál...!snad se na to zase brzy mrkneme). Kdybych ho měla hodnotit, dávám 95% za příběh a za vypracování po grafické stránce taky, fakt mě už tak dlouho něco nechytlo, díky za typ, Káši:)



No a pak jsme se vrhly na sledování DARJI. Snad nemusím představovat tenhle provařený televizní seriál který v mých teenagerovských začátcích, kdy jsem se tvrdě prala s realitou a problémy každého puberťáka, který běžel denodenně na Supermaxu a předtím i na MTV a nevim kde všude ještě. Úplná nostalgie a strašně dobře se na to kouká, hodně mi to připomnělo okamžiky, kdy jsem se s Darjou naprosto stotožňovala a nenáviděla svět a tajně jí záviděla její ultrabrutálně sarkastický pohled na svět bez znatelného porušení jejího niterního světa. Hust dívenka, hust seriál a jestli miluju sarkasmus, pak právě v tomhle seriálu jsem ho objevila a začala pěstovat.

Nebejt tohohle seriálu, už sem dávno vzdala boj se světem někdy dávnoXD a tohle bylo bravurní oprášení:)Zkrátka tenhle seriál miluju a vždycky budu.

Seriálový maraton neni občas od věci:)zvlášť když je k tomu dobrá společnost a dobrý jídloXDco býci, souhlas, ne?;)

by nebel(r)






Best of Weeka aneb Tři dny v ú(h)lu:)

4. října 2009 v 17:34 | nebel |  R3portag3 by nebel(r)
Naprosto nezapomenutelný, byl tenhleten víkend a já mám tak pozitivní náladu, jak dlouho ne:)Fyzicky sice skomírám, po několika skoro probdělých dnech, kdy jsme se oddávali nejrůznějším neřestem a mokům a v hlavní řadě ale naprosto nadupaným hudebním zážitkům v nedalekém městě, jménem to Ústí nad Labem.

Je absolutní samozřejmostí, podělit se s vámi o tyhlety zážitky, protože to se jentak nevidí, nestáváXD

Naspeedovaná energy sračkou jménem TIGER, pozitivníma myšlenkama a zážitkama zase někde mimo realitu, se teď s váma vypravím napříč mojí hlavou, plnou čerstvých zážitků a vzpomínek. Vítejte v nebelově světě víkendu, plného svobody, adrenalínu a nepřeberného množství energie, čerpaného z hudby a lidí kolem mne.

Tak tedy, pátek, první pán na holení v řadě, jo, to byl pěkně pernej den už od samýho ránaXD Nejen díky velice pozitivně naladěným komentářům na mojí osobu, veskrze některé reporty na nejmenovaném hudebním magazínuXD Svět se točí, and it isn´t my bussiness, I am only man, asi tak, dále no comment;)

Jinak jsme se pekelně pobavily nad dokumentem z dílny velkého pana režiséra, scénáristy a moderátora, velectěného pana Breziho a nemohly z toho, co jsme viděly. Fakt sranda a jen jsme čuměly, kolik lidí z onoho dokumentu, mapující současnou vrstvu urbanic people Teplic, známe osobně. Každej druhej neunikl naším spárům a upovídaným pusám:) docela fajne zjištění.

Odpoledne patřilo lítáním po sekáčích a vybíráním true evil ohozů na nadcházející Scream party, která se každou hoďkou (ne)milosrdně blížila. Adrenalín už se blížil, Arrest me I am hacker a Potřík to jistil a už jsme se jaly připravovat na pekelnou noc do svých lovišť, protože sraz s pány ze SS byl každou hodinu blíž a blíž.

Nahodit Kellogs, něco málo věcí do batohu, vyrychtovat háro, hackera a už se jelo směr UL a až na občasné kličky na silnici, za což jsem vás upřímně nenáviděla, milý pánové a dámyXD vše ok a jen jsme dorazili do Ústeckých lovišť, už nás z dálky vítal známý výjev v podobě pana Dravena s vycházkovou holí. Jo, dobrý, jsme v UL, to je jistýXD

Zalezly jsme do klubu, Maňas už byl v plné zbroji a vždy připravenXD já se docela obávala jakýchsi atentátů, ale naštěstí se náš příchod do Screamu obešel bez nehezkých propriet, a už jsme seděly a Jula byl opět přítomenXDa tentokráte vlezlejší než dříve ale o tom až později.

Jako první hrála Maňasovo kapela LOS DESPERADOS a předčil očekávání, naprostá bomba, ještě když si přizval Káška a nakonec i pana Beast of blood z kapely NIGHT RAVENS a naprosto nás zhypnotizovala píseň "Los Desperados", to je srdcovka bez keců a na sto procent... Taková exoticky znějící desperádovka:)

Celej jejich výstup byl zkrátka nadupanej k prasknutí a pařilo se o sto šest.

StrayShoti měli hráti jako druhý, ale kapela VIDOCK měla tentokráte přednost.

Na můj vkus to nebylo, nicméně show to byla i nadále skvělá, hlavně se kapela hodně vyřádila v převlecích, bylo vidět že mají hodně velkou chuť hrát, publikum se bavilo na maximum, takže pirátům z VIDOCK není co vytknout, určitě patřili mezi hvězdy večera:)

No jako třetí přišli na řadu naši milí SS:) Nevím, co ještě na jejich adresu z mé strany nebylo řečeno, protože veškerá chvála na kluky byla povznesena v předchozích reportech. Ale tentokrát to mělo snad největší koule, ze všech vystoupení, na kterých jsem mohla zatím být. Jen ten zvukař jim značnou část show docela pomrd*l. Co se týče atmosféry, tak byla nejlepší zatím na božáku, ale přesto, circle a moshpit nechyběl, Lukáš ze sebe vydával všechno, takhle nařachanou show jsem u nich ještě neviděla. Vojta za bicími div nevyskočil z kůže, jak do toho dával energii a emoce a vůbec, Tic Tac nás naprosto dostala a strhla do víru emocí, stejně jako celá jejich show.
Trochu se obávám, abych zvládla nadcházející koncert, protože je to čímdál víc namakanější a náročnější vystoupení. Ale tak to má být, prostě klasa:)nemám slov.

Až na dotěrného Julu, který měl tu drzost, že otravoval našeho Hobita Tomáše, kterého jsem mu musela doslova vytrhnout ze spárů a celou dobu merčit, aby ho zas nečapnul( a nakonec blil Jula z okna a votřel se do záclony, což měla čest spatřit slečna Ins-upřímnou soustrast a dobrou chuť PéťoXD X/)
A taky jsem se hoodně držela daleko od moshpitu, protože boule mi stačila na božáku a nakonec to odsrala Pája, která si dala plnou silou o pódium.. Tak to mě trochu ničilo soustředění se a plné ponoření do StrayShotovských emocí a vychutnání si každého úderu, noty a riffu, nemluvě o zeleném šílenství a smradu, co vypouštěli pání v parukách za pípou, ale budiž jim to odpuštěnoXD

No a jelikož hodiny už pokročily pěkně štajf a skoro půlnoc na krku( vlastně nemám páru kolik to bylo hodin)prostě jsme se odebrali pryč, vstříc aftrošce kdesi v TC s kým jiným, než pány ze SS, oslavit jejich nekončící úspěch a radost z odehrané show.

Takže směr Teplice, alias nezapomenutelná jízda s Hobitem před nosem, natěsnanýho na deseti centimentrech vedle všech instrumentů, no to bylo fakt žrádlo a to večer teprve hooodně začínal, teda spíš druhá polovinkaXD

Nakonec jsme se ocitly u Toma v baráku a disco-after-coule-show mohla začíti a to v následujícím složení: Ich, Ins, Luky, Pája von blue, Tom, Vojta fakír, Mára hadí muž, Deathboš a toť asi vše, ale v následujících několika hodinách to bohatě stačilo ku pobavení a totálnímu vykalení (ale naštěstí žádný kálení, nicméně, nějaký ten pissing, no ehm, nechme těch detailů a raději nahoďme tabulátorXDD)
Pan absinth snad každému účastníkovi koloval v žilách a v kombinaci se slečnou vaječným likérem říznutým ořechem, nu... nakonec se hodil ten rohlíček i s veselou kravičkou, na který jsem se s ukrutným hladem, který už překročil prách únosnosti někdy před třemi hodinami, kdy jsme ho utloukly chlebem a banánem, třásla v konvulzích..

Ale absinth s rohlem, docela chuťárna co?

Sranda byla nehorázná, kluci nás bavili samejma hláškama hodnýma úmrtí smíchem, padaly zelení panáčci díky Absinthové víle aka Káškovi, Pája už byla velice vilně sťatá, ale ještě měla chuť na kebaba a tak se i s Vojtou vydaly na honbu za brambúrkama a vietnamskýma kočičkama, obalenýma v spermoidní tatarce s krásnou příchutíXDa pak se divila, když to měla ráno všude...Inu bukkake liveXD

Společnost nám kromě hudebníků dělali fotbalisti s dobrou příchutí a pěkně tvrdejma...hlavamaXDněco jako monster munch, ale brambůrky na to absolutně neměly..Jenže v sedmi lidech, byli fotbalisti za pár minut nejen vykleštění a bez hlavy, ale totálně snědění. A my měly hlad a pořád jsme po něčem lačnily a absinth byl za pár hodinek in and out. Viď Vojto? Zatímco pan Vé uspával hady na zakázaném místě, Mára meditoval na zemi a za chvíli z něj byl hadí muž neobvyklých tvarů a umuXD wow Máro, smekám, takovej artista, to se jen tak nevidíXD
Ba ne, docela mi ho bylo líto, zkrátka absinthová víla a jejich účinky jsou nevyzpytatelné.
Já se držela jednoho Budweisera, který mi zrovna moc nejel a hodila pár vaječných skleniček, bohatě to stačilo.

Taky jsme stihli zkouknout kousíček Brüna, jakože prasárny mám ráda, ale tohle bylo přehnanýXD radši jsme házeli písničkovej doprovod a bavili se po svym... Pak začala situejšn gradovat a hudebníci se stali různými démony, jak už bylo řečeno, Vojta fakír, Mára hadí muž...No a já už si vlastně těch dalších pár hodin moc nepamatuju, protože už sem začínala odpadat...Pája ta už někdy k ránu řezala špačky na gauči a z modrého supermana upgradovala na šmoulu se stahovákamaXD

Stručně řečeno, chrápat se šlo někdy kolem sedmý ráno, kdy už byly všichni sťatý na maximum a jak se nám nádherně spalo na gauči ve čtyrech v sedě a krásných polohách, který by ani do kámasutry nehodilyXD fakíři spali na pohodlné ledové zemi a jejich myšlenky byly někde mezi vyblitým kebabem a říší snů bez hranic, Pája si hověla pod dekou a Tomáš se hřál ve svojí posteli, sviňák jedenXD
Opravdu libovej spánek = asi půl hodině spánku v křeči za neustálého studění do nohou, chrápajícím Káškem a jiným freestyle masteringem rullezzXD

Ale akce neskutečná, sranda nehorázná, prostě aftroška jak má bejt, doufejme že v pátek zase, chlapci zlatí;)

Ráno bylo pěkně krutý a studený, ale všici jsme byli relativně oukej, takže směr bus (a nejdřív asi tisíc schodů od Tomáše z jeho věže dolů do ulic) a pak jenom jídlo a spánek aka somniární interrupce do nějakých pěti odpoledne, protože my jsme holky akční a šestá hodina patřila Sondáži na 3ožáku.

Já, Ins a Martin jsme se vydali do útrob božího prstu vysondovat, co maj na sondáži.
Docela zajímavá vejstavka, určitě inspirujicí věc, hodně dobrý nápady ze strany umělců a celkově to bylo dobře udělaný, situovaný, instalovaný a ošéfovaný i co se týče občerstvení (lov na džusy rulllezzXD)
akorád jsme to měli hodně ryhcle prošlý a tak jsme měli ještě hafo času na odebrání se na poslední etapu tohoto víkendu, aneb Ústí vol.2, tentokráte Cirkus(Humberto) a tak jsme nakročily do Baru Alex na hot milk a hranole a vychutnávali si ultra disco feelings než jsme odtáhli na čerstvej vzduch a na vlaka draka,odjezd 21.37.

Zas nějaká fau-paux ze strany podivných cestujících (nějaký polovrány) a pak jsme jak paka se ženou snad hodinu hledaly Circus, ale hlavně že jsme na něj skoro čuměly...Každej koho jsme se zeptaly na cestu nás odkázal jiným směrem a nebýt metalisty v parku pod Severní terasou, asi bysme bloudily jak duhy. Ale našly jsme a zapluly dovnitř:)

Hodně dobrej klub, totálně odzvučenej z venčí, takže přes sklo jsme viděly hru kytar, ale žádnej zvuk, to je super..
Vevnitř malý, ale útulný bar a docela málo míst ku sezení, nicméně my jsme holky šikovný, takže nejlepší místa hned u podia(a já dokonce u repráků:)byly pochopitelně naše. A show zrovna začala a naprosto sympatičtí pánové KEEP ON ROTTING a to co po hudební stránce předváděli, mě naprosto dostalo do kolen, hlavně ladná "hladící" hra na bassu pana Otha, normálně jsem jen tak civěla, přimrazená jejich sugestivním podáním hudby, které bylo však nenásilné a naprosto vychutnané, přirozené a prožité.
Samozřejmně nechyběl chutný točený mok a nálada v klubu byla nezaplatitelná.
Hodně mě zaujali... Profesionálové bez řečí. Škodaže hráli tak krátce:/
Bavila jsem se na sto procent. Takhle si představuju profesionální kapelu prostě.
Oni jakoby přilítli na podium a hráli a hráli a mě to vtáhnulo tak, že jsem nestihla vychutnat je do samého dna, než skončili.. Ale zvláštní zážitek, jakési naplnění skrze jejich hudbu, nevím jak to popsat ale udělali na mě dojem maximální spokojenosti:)I přesto že kapele chybělo živé bicí, vůbec to nekazilo show, jak se jinak běžně stává.

Pauza, pivo, lahodný sýr a velice goood moood a feelingz po boku Ins:)

Druhá kapela(jsme myslely, ale byla to už třetí, bohužek poslední...) byla BLEEDING ENTRACE.
Sympatičtí týpci numba2. Opět zpěvák s hárem předlouhým, dreadý týpek za kejtrou a vůbec, taky v pohodě kapela, od které jsem nakonec zakoupila i jejich demo. Jako natože jsou spolu ve složení 14 dní (to je tekon nějaká móda ne, co tejpci z BZ?:XD), tak smekám.
Jediný co mi trochu ubíralo plusy z pozitivního hraní, je zpěv, ale věřim, že Kícr to za pár dalších výstupů zlepší a jinak murmur na jedničku!;)Taky mě pobavily názvy písniček, ať žije Kaufland rullezzXD ("Vysavač, sekera//dvacet korun, dvanáct zpátkyXDD)

Prostě partičky, který včera hrály v Cirkusu, nešetřily optimismem, srandou a nenuceností, bavily se za nástrojema stejně, jako obecenstvo a tak to má bejt a kvalita nesmí chybět a v tomhle případě opravdu nechyběla!
Jenom škodaže tu první kapelu jsme propásly, snad jindy:/
Jula nikoho neobtěžoval, kupodivu se držel na židly a vyspával ještě asi páteční blití z oknaXD

Na Cirkusu se mi líbila ta atmosféra i obsluha, lidi v pohodě, žádný corpsepainty, vránový syndrom a podobný píčoviny jsme tam prostě nenašly, tudíž není důvod nic a nikoho hanit, jenom chválit:)


Cejtila jsem se naprosto skvěle a v pohodě a uplně svobodnou mysl a free being, něco jako nalezení smyslu života a nebylo to tak docela dvěma pivama(který mě pozdějš totálně setly, to je psycho,už neumim pítXD), ani tak docela jen tou hudbou vynikající, dobrým jídlem a přítomností milovaného člověka, nejspíš nějaké uvědomění a spojením všech těhdle věcí dohromady jsem byla naprosto happy. A je to strašně krásnej pocit, to mi věřte:) Zas tam někdy musíme prostě vyrazit, do Cirkusu HumbertaXD

Cesta domů byla oukej, až na vláček umíráček a naprostou tmu, která nás plašila a dezorientovala cestu výstupu, no lights, no music, no Knauf...A taky pěkná lumpárna no hej, už no moreXD ale sranda.

Nechutnej vejšlap do velice nechutnýho kopce, to je fakt to nejhorší, co nás tu noc potkalo, koho by nadchlo se v tý nechutný podzimně ladící feeling kose drát na kopec necelých 40 minut a samej kopec kopec a tma a jediný co bylo pozitivní, tak to naprosto fascinující nebe, plný mračen bílých, topoly na straně vlevo v pravo a docela romantická noc, ale jinak, jinak to bylo mocXD

Zalehla sem a usnula ani nevim jak. Totální výpadek proudu, po vypařbění se v předešlých cca 30 hodinách:)

Dnešní den je počasovitě pěkně napiču, ale emocionálně je krásnej, jakožto rekapitulejšn tohoto víkendu.

Celý odpoledne jsem se probírala a s Ins jsme sledovaly DEATH NOTE a bylo to fajn, akorád strašná únava. Heslo dne jest: Spí se v noci a v neděliXD a tak nebýt mozku přeplněného zážitky a následující nucené vomitorie slov a proudů líčících mé bytí, spala bych jako zabitá:)

Ufff...kdo by to řekl, že budu tenhle článek potit dobrý tři hoďky? Ale stálo to za to:)

Moc díky všem, kdo se podíleli na tomhle víkendu jakkoliv, kapelám (SS a Maňasovi dvakrát tolik), Káškovi za ochotu, Ins za to, že jí mám a vůbec...Prostě lidi námrd největší, z nebel se stat tvor naprosto závislý na (dobré!)společnosti a je důležité, že takoví zajímavý a jedineční lidé tady jsou a já je můžu poznávat a sdílet s nimi svoje názory atd atd.

STAY BE YOURSELF AND LISTEN TO THE MUSIC BUT NO TRUE EVIL, BABY!


A jako bonus přidána i fotografie nezapomenutelného metalového fandy-osahávač JULA XD

tak ňák;)

"Ještě jednou mi řekneš buzerante, tak tě přetáhnu kabelkouXD"

by nebel(r)+ INS(pired) by many beautiful people and interesting souls:)

A zase v pátek, bejci;))))

P.S.viva la veselá krává s rohlama a luxusní pojídačky sýra, hranolí a tschokolády;))