Únor 2010

Hořkosladké Imaginárium Dr.Parnase

22. února 2010 v 18:00 | nebel |  Film(recenze)
Ač jsem šla včera do kina s tím, že to bude senzace už jen díky obsazení Ledger- Depp, nečekala jsem hloubku tohoto rázu.

Imaginárium- stojí v názvu a přesně tím celý snímek je. Na začátek "obyčejný" film, v polovině začínáte žasnout, převalovat se v křesle a oddávat niterným zákoutím vlastní fantazie, jste absolutním konzumentem filmu a přec něčím čistějším - vy sníte v sedě, ke konci lapete po dechu a lámete si hlavy a nakonec jen vzdycháte nad rozuzlením - které přinese konec a zároveň je úplným začátkem.

Tak dobře stravitelné dílo, až se vám zatočí hlava, které vás donutí tápat nad samotnou podstatou lidstva. Mate vás a přitom baví a odhaluje vaše já, odehrává se přímo v mysli každého diváka. To už tu dlouho nebylo!

Film plný paradoxů, emocí a nevázaných okamžiků, film u kterého si oddechnete a přitom budete lapat po dechu. Nemluvě o hvězdné čtyřroli Depp-Ledger-Law-Farrell, která je v tomto případě už jen pomyslnou třešínkou na dortu.

Jestli milujete virtuální realitu všeho druhu, pak věřte, že jí zde můžete shlédnout v té nejryzejší podobě a nabažit se dosytosti obrazy, která vám zatají dech. I koště Harryho Pottera a engine Matrixu jsou v některých chvílích, zvláště při přeskocích do jiných dimenzí, na Imaginárium krátké.

Absolutnost, jing-jang filmového plátna. Black & white. To vše v alegoricky pohádkovém ladění s hávem mysteriózní temnoty v psychedelickém balení.

Heatha Ledgera si nikdo nebude pamatovat lépe, Johnny zazářil svou smrtonosnou jiskrou v oku s imagí ne nepodobnou "Čokoládě" a trpaslík Percy dodal snímku na exotičnosti a pohádkovém fluidu.

Ku potěše všech věkových kategorií a zvláště těm, kteří nikdy nepřestali snít.

Za vše může Viselec. Zeptejte se Krista. Nebo Ďábla?





nebel(r)






Oko ve zdi nebo zeď před kamerou?

10. února 2010 v 15:45 | nebel |  Film(recenze)
Ještě včera, s čerstvými post-myšlenkami na závěr tohoto filmu, jsem byla hrdá, že jsme si zase vyšli po dlouhé době s Edem do kina. Jenže mi později začlo vrtat hlavou, jestli ta mysterióznost byla úmyslná anebo se film tak trochu nepovedl.

Víte ono má kino takovou zvláštní moc, a sice, že udělá i z málo dobré trosky koukatelný film. To bych v tomto případě zase tak tvrdě neřekla. Nejhorším filmem všech dob byl pro mě jasně kousek "Šifra mistra Leonarda". Tohle bylo koukatelné, ale už zprvu mě zklamala jedna věc, které si na zahraničních snímcích cením a sice- titulky a původní znění. To zde chybělo a že jeden z mála českých herců daboval sám sebe (americké, slovenské a ostatně národnostní herce vynechme), viď Kájo Rodene, no tak to jsem jim nehodlala spolknout hned na začátku a dost mě to zarazilo. (Pravda, to by se Ed asi zlobil, že jsem ho vzala do kina na titulkovku, ale zas by už neutek a já bych měla o prohloubení zážitku postaráno..ale nechme to být).

Už mi tak nějak došlo, že interiéry jsou potažmo české... co na to, že ve filmu říkali něco o Ostrovech... Ale ta příroda mi opravdu nepřišla dvakrát anglická.. Další detail, který zas tak atmosféru nekazil, ale už už mi to nedalo rýpat.

Spousta kritiků tenhle film odsuzuje za špatný příběh. Já bych neřekla. Jen mi to příjde tak trochu nedotažené do konce. Mám ráda mysteriózní díla více, než-li horory s litry krve a násilím. Až na scénu, kdy stařec znásilňuje svojí ženu (tu mrtvou? tu vzpomínku? koho vlastně?), se tu moc násilí neděje. Ono se tu spíše v té hodině a něco neděje vůbec nic. A chybou bylo plést minimálně tři scény bez velice nejasných souvislostí až do posledních minut k sobě, aby to naprosto zmátlo diváka. Ten je sice zmaten dokonale, ale jistě každý znáte ten nechutně se vkrádající pocit, že jste tak docela nepochopili příběh a už běží titulky, v horším případě koukáte na tmavé plátno jak blbej na vrata a jste zklamaní.

S přítelem jsme si udělali několik verzí, jak to vlastně mohlo být. Já hovořím o časové smyčce za a) nebo za b) že to vlastně proběhlo jen v hlavě obou. Pak mi ale nesouvisí konec... Souvisí vůbec někomu kdo film viděl?

Každopádně, nebyly to vyhozené peníze a nebýt mých zažívacích potíží, s vědomím, že v kině s námi byli jen tři další diváci, bychom si to docela hezky užili a možná bychom vytáhli i ty sýrové chipsy z batohu.

Snad příště. A Karle, koukej se mi aspoň na dvd ukázat v původním znění jako v traileru, když ti to pořád tak sekne.

(Jen tak pro zasmání, jediná scéna, kdy jsem se lekla, bylo "rupnutí" domečku holčičky, když na něj ve snu (sen? realita? sen? smrt?) lezla a málem ho rozbila:D)

Nad dílem se snášející velký otazník, avšak zážitek hodnotím na 60%. Mám ráda tajemství, a jako hlavní hrdinka se o ně ráda dělím s ostatními;)


Jen marně sháním soundtrack, který byl velice zábavný. existuje vůbec? Zdeni, Pepo, víte o tom něco?:D

(Eye in the Wall), 2009/Thriller USA-CZ-SK/dabing, 81 minut , hl.role: Karel Roden, Catherine Flemming, Jürgen Prochnow...
Na motivy povídky OKO (Eva Hercíková -btw, ta kniha je jistě zajímavější, četl jste jí někdo??)

nebel(r)


Párty s kostrou a vejrostkem, aneb pozor na kosatky v sendviči a Martina je holub!

6. února 2010 v 18:54 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Už podruhé jsme včera zapařili s mým fishboyem alias vejrostkem a Martinou alias Kostrou 1. Tentokrát to však byla palba na branku jasná. Alespoň já jsem se ani nevím jak, ale vykalila neskutečně:D Padaly hlášky jak z biograffu, Pánek ať se třese už teď, protože my s kostrou brzy naklušeme na ávé maríu a ukážeme všem, jak žije kostří komando!

"Dvě kostry....Noooo, Martino, tak co dvě kostry?!!!" "To je docela vtipné, Aničko!"

Nebel perlil svým vtipem za roh a Kostra se stala půlnočním holubem veskrze podivné tousty s umrlýma kosatkama ve formě salámu a tučnáčím máslem. To už jsme v sobě ale měli víc než litr bambusu (jakože víc a většinu já, ale tak co no:D). Nakonec jsme si i zapěli Flastr Hadr Skůtr a byla prdel jako vždycky. Ale ještě víc, když jsme zkoušely svoje taneční kreace ala alex bar a chudák vejrostek jen koukal. No holt postavu jak řízek s kaší nemam:D To bude tím žralokem tygřím.

"Je tu zima, dejte jí víc k topení...!"

"Likatúre!"

"Marťo, tak přinesla si dneska tu harmoniku?"

Fotokreacím se to tentokráte nevyhnulo! Ha!

Já už si naštěstí(!) většinu věcí nepamatuju, protože v jednu hodinu ranní kostra zahučela do obejváku pod kosatčí deku a já s vejrostkem jsme zapluli do království "přibarvených povlečení" ne nejsou přibarvený kostro, vole!:D a plyšových zvířat a byla sem ráda, že ležím:D Protože svět nabral zcela nových rozměrů!

"Análně cestoval"

"Tady je to povlečení nějaký přibarvený ne? To je stín, vole!"

Martina o sobě směle provolávala, že je holub a na video už jsme se fakt dívat nešly, protože už jsem nedokázala ani souvisle mluvit:D

"Já jsem král!"

"Ty vole, to je Linkin park, žejo?"

"Kaviár!"

"Martino, nechceš si dát na záda třeba saně?"

"Barča je na kluky!"

"Blesk 3?"

"Drž hubu vole!"

"Konce!"

"Kozičky a kozy"

Asi si dokážete představit, jak to vypadalo:D Takže toho radši nechám a přiložím první fotografii -likatúre-litografik ze série zahučených koster. Další budou následovat:D

Musím uznat, že už dlouho jsem se takhle neoddělala z trošky vína, i na akcích zůstávám střízlivější!Ale tak to bude tou zábavnou atmosférou:D Ještě teď cítím ten alkohol v krvi:D A není to zrovna nic příjemného, mít rozostřenou mysl, pokud se teda zrovna nechcete vydat do astrálních rovin a třeba... Ale to je jedno, zkrátka Ávé Vápno a žralok tygří a velice jetej jelen nebel:D



by very funnied nebel(r) grampus, mit dem special!

Ale píčo, alá grind...

2. února 2010 v 16:52 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Poslední dny mě chytá zasraná nostalgie a i přes vidinu klasicky nových zítřků, ne a ne mě pustit zážitky loňské, velice koncertní, náruživé, krásné, náročně, zlé i hlasité, nové i obstarožní, avšak vždy nastane ticho, které už neprolomí ani japonský noise.

Jako vsuvku dodávám, že včera vyšlo nové CD Necrococka, a myslím, že nejen moje uši si ho poslechnou a polahodí jim. Hodně štěstí v poslechu o samotě, ale tyhle koncerty, které jsme zažily společně, minimálně mě nikdo nevezme, stejně jako zážitky z nich, ať už byly jakékoliv. Většinou vynikající.

Koho by zajímaly moje prožité akce, hop a skok do galerie GRINDCORE IS LOVE- PYČO. Zde najdete souhrn všech akcí, které jsem navštívila (nejen grindových, podotýkám!) a u kterých šel sehnat plakát (minimálně z 5-10 akcí se sehnat prostě nedal, i když brázdím net dobrých pár týdnů, ohledně toho).

Enjoy, babes of chaos a záviďte, co všechno jsem zažila:D ---> concert corpses posters 2009 a letošní akce (teprv 2, to nestojí za řeč vole:D) Concerts 2010.

Hell-o.

na ochutnávku: (tam úplně vzádu civím do objektivu, na sobě černobílé boty se svítícíma bílýma tkaničkama a černýma hadrama;) a kus ode mě tonda, před náma herzi, kalící gospeller a traky taky)

A pokud bude chuť a nálada se uplně neposere (jízdy vlaků s divnejma rodinama tomu nepřidávaj, pičo:D), dodám třeba i fotky z akcí kde jsem všude byla a nejen já. To už k tomu patří.

nebel(r)

jo a ještě něco. grind/hc a vlastně všechny hudebně přijatelné akce jsou mým smyslem života, hned po některých věcech a lidech a nehodlám o ně kvůli nikomu a ničemu přijít;)