Květen 2010

Májový deštík protkal spoustu akcí

30. května 2010 v 17:23 | nebel |  R3portag3 by nebel(r)
Posledních čtrnáct dní letošního máje bylo hodně bohatých na aktivity a společenské události různého rázu. Hodně výživné, pracovní, energické a zároveň velmi vyčerpávající. Ani v jednom směru si nemůžu stěžovat. Jen kdyby ta psychika dostávala méně zabrat:)

Největší výzvou byla aktivní účast na letošním Anifestu, který jsem letos nezažila jen jako pasivní divák (i když promítání KORALÍNY a filmu HEAVY METAL, bylo luxusní!), ale hlavně jako pracovník a zodpovědná osoba:) Zmatky ze strany nadřízených, špatná organizace (prostě si vzali moc velké sousto, které těch pár lidí "nahoře" prostě nezvládalo), což odnášeli hlavně podřízení:D Ale i zkušenosti, ponor do animovaného světa, ochutnání tvrdé práce a nové tváře. Takže vlastně přes všechnu nespokojenost v průběhu, jsem byla nakonec odměněna nejen penězi, ale zkušenostmi a ještě mi ta práce i chybí:)

anifest


Mimo Anifest to bylo taky hned několik hudebních akcí- ALEF ZERO na Božáku a před pár dny japonští PALM, opět tam.

Na tu první jsem se utrhla ještě z práce, unavená, ale odhodlaná si to i přesto užít. Lepší než sedět doma, ale trochu chyba lávky. Za 100 kč jsem čekala víc. ALEF ZERO je revoluční kapela, která se ale na ten večer nějak nehodila, mě to oslovilo i zároveň nudilo (jestli to jde nevím, ale já to tak měla:D). Bylo to nejspíš mou únavou a taky zbytečným očekáváním, ano, to bude ono. Junkie force hráli až pozdě a to už jsem byla vážně unavená, nicméně malinko jsem si zapařila, abych neodešla "s prázdnou";)
Alef Zero Božák



Nejvíc jsem se odvázala tenhle čtvrtek, kdy do Teplic dorazili PALM z Japonska, kteří hráli paradoxně trochu pod moje očekávání (zase je to tady, seru na očekávání):D A Holandští MY CITY BURNING se mi líbili víc, takový nekompromisní a žádný hudební oplítačky kolem, dobře se na to pařilo...Ale zase ničím MCR nepřekvapili, snad jen svými sympatickými ksichtíky a škleby:D A pan basák tím, že byl na dámském WC a po otázce "Are you woman?" z něj vypadlo, že na pánských hajzlech nejsou ubrousky na ruce:D (nj, jsme v EU stále pozadu)

Nesmím zapomenout že před "cizineckou legií" hráli ještě ANIME TORMENT, čeští to hardcoristé, jenže jsem viděla bohužel jen polovinu písniček, protože jsem dorazila krapet víc později O:)
Ale z toho co jsem stihla, jsem se začala postupně uvolňovat a připravovat na music pařbu.

U japonců se mi líbil zvláštní hlas zpěváka, hlavně v některých chvílích (skoro až noiseový skřek) a taky pěkné sólíčko ke konci:)
Návštěvnost byla vážně malá, ale ve čtvrtek se to dalo čekat. Aspoň to byla taková komornější akce.

A potkala jsem tam dva staré známé, tak i dobrá příležitost k pokecu se naskytla, tudíž i ten největší mínus se ve čtvrtek změnil v plus:)

PALM a MCB božák


Víkend je odpočinkový (a revoluční, šla jsem poprvé volit:D) i když mám takové podezření že mi odumírají mozkové buňky a zrak jde do háje:D A taky se dost obávám příštího víkendu- to budou zzzzkoušky PET, pátek a sobota plná nervů a volno v prdeli. Ať nás apple with coffee osvítí  abysme si aspoň sobotní odpoledne s kostrou mohly užít už v TC na Lázeňských slavnostech pod stromamaO:)

by nebel(r)



Pošmourný sen či den?

13. května 2010 v 22:01 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Vstanu a podívám se z okna ven. Pošmourno se vkrádá mezi mé rty. Pachuť v puse mi prozrazuje, že není pěkný den, že po zlé noci nastává světlejší obnova nanovo jen. Otevřu okno s tím, že najdu čerstvý vzduch, však z otevřených okenic, vyvalí se na mne onen mrtvolný puch. Přeji si abych byla duch a plula prostorem, jen tak se vznášet a cítit to něco mezi smrtí a životem.

Sama se sebou přistihnu se, že rozmlouvám. Pomátla jsem se snad? Že oči zeširoka otevřené mám a ta vůně, je jediné, co vnímám. Rozpouštím se, jsem éterická bytost, je mi zima, ano, jsem prokřehlá, až na kost.

Probouzím se, a cítím, že vše byl jen sen, náhle mě opaří, když nořím oči skrze mobilem. Tak přeci...To nebyl sen...ne drahá, to začíná ti pravý život, jen... Chce to pevným krokem kupředu se dát, minulost zahodit a mít se zase rád.


by nebel(r)

Scorpio between your lips

3. května 2010 v 6:19 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Temné obrazy v mojí mysli se prolínají s vůní květů a obrostlou zelení stromů, pachem tlejících myšlenek. Chuť na zakázané ovoce je tak odzbrojující, ta nebezpečnost je mi jakousi výzvou, která stále nabírá na intenzitě.

Pohlcují mě myšlenky směřující na okraj světa, touha dotknout se a spatřit svou pravou tvář. Odvaha je ta tam, kým jsi, koho objevils´ v útrobách svých nejtemnějších.

Vidím světlo, pak je zase tma, vůni střídá pachuť neskutečna. Odhodlání prolomit dosavadní hranice tohoto vesmíru. Nikoliv lhostejnost. Touha, co nedá ti spát.

Obrazy těl a nekonečné extáze, plodný okamžik vystřídán sladkým nesmírnem. Nechat se unášet na vlně vlastního adrenalínu, skrz naskz odhalena a přeci tak vzdálená a uzavřená.

Jedinečnost vs. abstrakce pocitů, avantgardně směřovaný um demonstrující chaos. Odvaha vs. zapovězení. Obnovme ta transcendentální setkání mimo časoprostor a nastolme si vlastní rozměr. Stromy a květnový vzruch jsou tak inspirující....


SO TAKE ME TO THE HOSPITAL OR **** ME, **** ME LOUD, I´M PROUD

venus
nebel(r) in the same way like years ago