Září 2010

Before my trippin in Germany

25. září 2010 v 0:40 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Než definitivně padnu s očima ve sloup po dvou dnech téměr nespaní, musím se donutit vám tu nechat aspoň pár řádek...

Nebelův sen, zahrnující ročně aspoň jeden pořádný výlet do zahraničí se opět splnil a tak již v brzkém ranním čase vyrážím s celou rodinou (kromě bzučivého jakože bratra) vstříc po třetí ve svém životě nekonečným plážím Baltského moře, ovívajícím nejen město Lubmin, ale i přilehlé okolí.

Nesmírně ráda se vrátím na místo, kde je vše tak příjemné, klidné a přitom neustále v pohybu. Snad nám bude v tento pozdní podzimní čas počasí aspoň mírně přát (Ne, nebojte se, koupat se fakt nebudeme:D) a já se vrátím ve vzpomínkách zase tam, kde celý příběh nebel tak nějak začal a postupně se vyvíjel, až do aktuální pozice:D

Unesena tvorbou Jacka Kerouaca, mám naprosto jasnou vidinu, jak si budu užívat onu divokou krajinu, všechny ty výlety, nekonečná mola a západy slunce za horizontem, odpolední a večerní jízdy na kole, podél moře a dokonce mi nebude chybět ani parťačka yupka, jež byla tak nějak "přibalena" pro mé potešení sebou:d

Jsem skutečně již ve stavu nespánkového deliria, nedivte se tedy, že píšu jak prase... To už je defekt všech problémů a starostí a stresů, které vám tu pěkně zanechávám a s naprosto čistou hlavou odjíždím, načerpat novou energii a inspiraci do dalších dnů. Ledové moře a temné lesy i útesy a mola mi vždycky přinesly jen to nejlepší zamyšlení:)

Jsem připravená zákeřně vše zaznamenat jak slovy tak obrazem. Bis Bald am Dienstag...
Das Strand



Nechť mi Rammstein udávají onen baladicky zasněný směr a zahlédnu onoho námořníka až rozežhnou se "lanterny";)

by nebel(r), kommen zurück zu Mutterland

Aktuální stav-Check it in English please

16. září 2010 v 16:58 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Where comes the sun? I see the only a little bit from sunny flashes on the ground. I dont see red. I see everything in green. But the grass isn´t everywhere, its only in my mind. Everything is gold, like memories ago. I have awakening again. But for what and so what?

Still I don´t understand to anything. I wanna to see down to crystal balls, give me one somebody, please.
I have my people all around, but I feel totally alone. Where is the exit from this labyrinth of the myth?

I see the pathes, but I don´t know, where I have to go. So much of ways, but which of them is the right one?

I know, that there will be the metamorphosis on the world and in my life earlier, than I can imagine. But the symbols and situations are so strange, so beautiful and so horrible. It is like
On round-abouts.

The tea don´t
taste me, alone-self its so pure and bitter flavour. I so much liked the cheese. But what the hell can I do with a big cheese one?

September, the enchanted season of time spiral travelling. Every day is just like waiting on the Godot. But no Samuel Jackson in the house. Nobody at home, only memories on the golden age of life.
I know, I must to find something new, but where and how? All is in cyclic spirals, it´s so boring.

The best mood ever I just spent, I can´t takes the energy from anywhere. No filosophy.

Only the awakening. Every night I thinking about the days, what never will come again. But, the world of the dreams is closer to me like never before. This kingdom of forgotten illusions occupied my mind and I defend to it no more. Actually, it´s quite pleasant.

How kind is living only in dreams, but the returns to reality aren´t good to me. Hard being ends of day, without something with heart inside. I know, I want the ethereal dove, what is only in my dreams. It´s like sign the song, what was never written. But I did.

I remember to Marilyn, oh, where are the golden times of darkened colours? The truthly is, that in these season I have so many colours everywhere. Colours are not illusions, I hope. But who knows?

I wish, the Osho´s people will recovered to me some day again and it becomes to happy live. Because that was an important symbol of my future existence. And not only mine…Maybe it´s pure sign. Does the person about it? I think no. Whole it was only some magical moments, which in early times will be dissapointed.

The only posibility is attack on the high fortress, but I before know the result.
And one thing is totally clear- If I do not something special right now, It´s my shame!
But beilieve me, I will fight, for everything. For a little bit greeny….Am I blue or crazy girl? Both - you know!

skull bunny on the sky



By nebel® enchanted by green colours again(but the red and blue aren´t bad too)

COLOURED WORLD

12. září 2010 v 17:49 | nebel |  Moje galerie
Aby ta pozitivní energie byla využitá, než se budu zase potácet od ničeho k ničemu a vyčerpání, tak jsem se konečně dokopala dnes odpoledne po dvou měsících malovat. Musela jsem využít chutě tvořit, insPirace a hlavně sladké několikahodinové samoty, jež u nás doma moc není.. Vydařilo se to a tak vznikl "Coloured World", tak trochu psychedelic (proč asi a jak jinak) výtvor akrylovými miláčky.

Dnes k tomu hrála "France" od Wormfood, což je myslím nejlepší podzimní hudební inspirace.No posuďte dále sami.

coloured world
by nebel(r) aka coloured

VÍKEND BAREVNÉ PLANETY- NÁHODA NENÍ BAREVNÁ

12. září 2010 v 15:09 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Dnes je krásný a slunný záříjový den. Je neděle, tedy den smrti týdne a nástupu dalšího. Je to taková rekapitulace všech předešlých šesti dní. Pro dnešek to platí vícenásobně.

Tak byla zase včera po roce BAREVNÁ PLANETA. Sice se to zkomplikovalo, než se nás tam pár dostalo celých, ale myslím, že osazenstvo letošní planety nemohlo být lepší:D Andy s chutí vypozorovat a ohodnotit každý stánek, co se nacházel na místě a co kde pěkného mají, Jakoubek zas jako specialista přes jídelní a ty VELMI DŮLEŽITÉ INDICIE (víme Kubo, co mám pozdně večerního na mysli, i ty Andy, že;)

Prostě společníci jak mají být a jestli nemám ráda trojku v jakémkoliv slova smyslu:D včera mě tato sestava skutečně nevadila, spíše naopak:D

No jako zkušení a nadšení průzkumníci jsme stačili prolézt opravdu snad každý stánek, ať už z Asie, Afriky, dokonce i Rusko a Bělorusko a zakoupit si nejen dobře kořeněný yogi čaj (když jsme se snažili pozdravit Alexe, který nás bohužel neviděl), ale i makedonské velmi řízné vínko s ochutnávkou:)

Hlady jsme netrpěli už vůbec, naopak po zkušenosti s Kubíkem a Andy, vždy vyzbrojenou kroisanty a mandarínkou:D plus zastávkou v KFC kde následovala kostelní zelená pauza..

No a po(té), bylo vše už jenom krásné. A nebylo to jen zdání nebo nějaký STAV MYSLI, samozřejmně taky, ale ono to bylo hlavně událostmi. Od včera už plně věřím tomu, že člověk může naprosto s přehledem svými myšlenkami plánovat následující události. Prostě si něco přej a máš to! A v tu chvíli bylo vše plné barev a nádechu pravého ÚSTECKÉHO PODZIMU:) A já vím, že někdy neexistuje nic, co by to překonalo. Čistě ku uspokojení mysli atd atd.

Sranda byla nehorázná a z letošní Barevky si neodnáším nic jiného, než dobré a pozitivní zážitky:)

Ani nechci myslet na další mizerný týden ve vlakových a školních mezičasech, trčíc zapadlá ve "školní?" lavici, namísto poletování kdesi po městě, v parcích a snad i na schodech, kde to není slušné:D

Nechť mě ochrání předešlých cca 24 hodin před všednodenním úmorem. Přání, nic jiného.

Kdo nebyl, nepochopí. Jestli někdo o hodně přišel, tak je jasné, že Terka maximálně:D Mno jo, snad za rok. Ale to je ještě daleko a tam vysílač přání ani nedohlédne. A ono je to dobře.

Zlaté slunce mírně ospale, avšak intenzivně probleskuje ještě stále PLNOZELENOU krajinou a já si zas na chvíli plavu v myšlenkách, že existuje něco jako ustrnutí v časové smyčce. Nahodím XIII.století a CALIBAN a nechám se unášet navečer chladným větříkem a věřit, že jsem se nejen já posunula v myšlení jinam. A uvidíme;)

Jak řekla Andy, Barevná planeta se včera nádherně vybarvila, tak nechť nám to barevné spektrum probleskuje hlavami ještě minimálně do příštího víkendu. Ať je chuť se pohybovat v čase kupředu, nikoliv vzad;)

coloured planet
nebel(r) - the autumn is here again

Než se setmělo nad školní lavicí...

5. září 2010 v 16:39 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Ani jsme se nenadáli a byli jsme hozeni do školních systémů a institucí. Jelikož u mě byl ten školní start pozvolnější, stihla jsem si ještě uzmout pořádný kus zábavy a potěšení, než mě to definitivně semele a sebere veškerou chuť do života a nastolí jen spánek a hodiny civění do PC a na papír.

Tento víkend se vydařil nad míru, pravda, trochu mi vzal spánku, ale to se snad nějak vykompenzuje. Není nic horšího, než jen sedět a čekat až mi víkend zamává.

Vzalo se to pěkně z ostra ještě ve čtvrtek, těsně po škole jsme se s Marťou navečer vydaly na Božák na hardcore show, tentokráte v podání anglánů NO SECOND CHANCE a jejich předskokanů BURNING STEPS. Koncert to byl vynikající, hlavně druhá část, protože zvuk zněl vážně libě a nejen bylinné opojení zařídilo, že jsem se cítila naprosto skvěle. Užívala a vychutnávala si každičký okamžik v hudebním nebi a celovečerních srandiček s Kostrou Marťou:) I když po dvou hodinkách byl čas odchodu, užila jsem si tu akci na sto procent.

NSC

To samé následovalo včera (vlastně ještě dnes). Trošku příkřejší dostupnost a téměř čtyřhodinové hledání místa, s nepěknou cestou lesem a bahnem, než-li jsme našli s L & M ono místo poslední free akce, kterým letos nejspíš už odzvonilo. Lidí bylo sice málo, cesta nehorázná a kláda neskutečná, nicméně zvuk (zvláště u TH3 sound systemu) byl libově nabasován a svižné agressive bassy nás udržely na nohou, téměř tři hodiny vkuse.

Člověk necítil tělo a nohy ho už taky přestaly poslouchat, ale co neskutečného to provádělo s myslí, za to to stálo:)

Ten burácký spánkový deficit cítím ještě teď a hlava před polednem bolela jak střep, ale tělo i mysl si užily víkend dosytosti:)
kalba v dolní řasici th3

Byla to taková třesnička na dortu, taková zakončení tohoto týdne, který byl naprosto neobvyklý, velmi pozitivní a velmi velmi neklidný. Už dlouho mě tak úspěšný týden nepotkal, když opomenu minulý "tour de Krušné hory" week. Takovéhle masakry dva týdny po sobě, oh shea!:D

Každopádně, jsem moc ráda za vše, co se tenhle týden přihodilo, všechno bylo k něčemu dobré. Každý den, strávený s jinými osobami, které mi daly něco dobrého. Nejvíce nezapomenutelným kouskem, nad kterým budeme obě žasnout, byla stejnak čajovna s objímačem Milošem, co vyznává jako já OSHA. Yeah, ten den byl jedním z nejlepších vůbec, co se týče regrese:)
osho

Přeju všem hodně sil do školních dnů, ať jsou zatraceně pěkné, co se počasí týče a co nejvíce krátké, co se týče školních hodin:D Snad to přežiju, zejtra mi to začíná par excellence a mnohým z vás za dva týdny, tak hubu:P


Ať jede všechno tak, jak má. Podle řádu života- lásky -smíchu. A toužíte-li po pořádné filmové osvětě, doporučuju tentokrát Válku světů. Ten film mnohé vysvětluje a vyzdvihuje a člověk by si z něj měl vzít to podstatné. Neničme přírodu, tedy náš přirozený ochranný štít. Jiný už mít nebudeme. A pravidlo druhé- mikrokosmos = makrokosmos.

Sledujte vše s pokorou, láskou a pozitivnem a mějte se rádi. ŽEJO? Oni & Ony ví;)

západ slunce pod doubravou
by nebel, space explorer(r)

kosmonaut