Páte narozeniny žolíka ze spirály!

7. července 2011 v 17:14 | nebel |  napsáno nebel(r)em
S potěšením musím oznámit, že bych ani nečekala, že se má elektronická ralolest "dožije" krásných pěti let, což se dnes stalo naprostou skutečností:) SPIRAL JOKER, nebelův blog dnes slaví ve své plné svěžesti a kráse.

Co na plat, že za klávesnicí sedí někdo úplně jiný, než ten, kdo toto neposedné ale věrné dítko stvořil ku obrazu svému...Spiral joker tu se mnou je a byl v chvílích nejintenzivnějšího štěstí i úplných katastrof a depresí. A já doufám, že i nadále bude. O své dosti dlouhé pomlce a nepravidelném přispívání od začátku letošního roku vím, avšak události tomu tak chtěly. Rozhodně to neznamená žádný zánik, však vidíte, oslavuji své dítko, klaním se mu a děkuji, že tak poslušně uchovává veškeré mé vzpomínky, zážitky a myšlenky už tolik let. A já tuším, že ještě minimálně pět let tomu tak bude. Nehledě na komunikace jako je Facebook, diskuzní fora a podobné věci, blog je něco, co k mé osobě neodmyslitelně patří, je to mnohem silnější pouto, než si kdo dokáže představit. Proto se mu tímto i omlouvám, že jsem ho tak zanedbávala, snad to bude po tomto článku a oslavě skoro kulatých narozenin lepší:)

Blog jsem zakládala ve svých 16-ti letech, jako ztřeštěný a utrápený puberťák, s nekonečnou fantazií, chutí tvořit a bouřit se proti světu, který mi tehdy vůbec nevycházel vstříc. Každé další prázdniny pak byly trochu odlišné a trochu podobné těm, jež vzdechly život žolíkovi a spirále, mým dvěma prapodstatám, z kterých se plně vyvinula má konečná osobnost a spirála, ta nademnou stále bdí, ve dne v noci. I z onoho žolíka ve mne cosi stále přebývá a občas se to vrací. Někdy jsou chvíle úzkosti stejně hořké, jako tehdy. Naopak, těch radostných a svobodných okamžiků je tu více. A přece jsem tak nějak svým vězněm víc jak tehdy. Paradoxně mám naprostou svobodu a přece mi cosi chybí... Letošní léto je velmi zmatené, musím se usmát, protože každý rok je nějaký "letní problém". Ať už na milostném poli anebo v životě rodinném, profesním... Co je milníkem prázdnin roku 2011 je pozitivní fakt, že v září bude Nebel čestným vysokoškolákem se vším všudy. Poprvé se to zdá tak opravdové a přitom tak vzdálené. Asi tím, že jsem zvyklá na samé průsery..:)

Ono pořád něco je..Pořád se něco děje. Poslední dny naprosto nevím co a podle toho taky vypadá můj volný čas a neustálé topení se v myšlenkách..:) Co mi přijde smutné je fakt, že téměř vůbec netvořím - tj. nepíšu na blog, nepíšu si pro radost (a teď nehodlám opomenout svou profesi redaktora v časopise PAŘÁT) své myšlenky nikam neházím..je to škoda. Především netvořím s barvami, tužkou, nekreslím a nemaluji. Snad se i toto zlepší až budu mít přestěhovány veškeré své věci opět na jednom místě (ano, měla jsem tu čest poprvé v životě bydlet "téměř sama ve svém" bohužel, byla to asi jen taková zkouška ale i tak za ní děkuji) a akrylové barvy mě donutí se opět do tohoto barevného světa ponořit.

Když to shrnu, po pěti letech se změnilo naprosto všechno, kromě určité vnitřní svobody a jasného cíle. Možná je to jen cesta k naprostému odhození ega, všeho se vzdání a konečné svobodě, kdo ví.

Každopádně, ať je to jakkoliv, musím poděkovat všem, kdo kdy tento blog četli, podíleli se na něm -ať už záměrně nebo o tom ani nevěděli, je to něco úžasného, obrovské vnitřní bohatství, mapované jednoduchými šablonami a nekonečnými možnostmi, jež mi tento blog vždycky poskytoval:) Škoda, že časy, kdy jsme si tu denně s Conwarou vyměňovaly své postřehy (já na svém blogu a ona na jejím), jsou nenávratně pryč. Byly to ty nejtěžší časy dospívání a přece to mělo své kouzlo...

Ano, nejspíš můj vnitřní neklid lemuje fakt, že spousta přátelství, která jsem měla při tehdejším vzniku a chodu tohoto blogu, jsou pryč...Ale to je život, život je změna a za ten rok, co jsem zde psala naposledy, se mi podařilo několik nových lidí naopak potkat a poznat je. Takže normální koloběh života:) Hlavně mám svou kostru a yupku:)

Jsem o dost chytřejší, možná vzdělanější, možná naopak přehlcená informacemi. To mi před pěti ani třemi lety nehrozilo. Toť nemoc dnešní doby. Především jsem však nasbírala spoustu zkušeností, především od minulých prázdnin (žurnalistika v Praze, redaktorka Pařátu, přijata na vš) a vše mi nějakým způsobem je k užitku a posunuje mě to do lepších a lepších směrů.Cítím to.

Tak snad bylo vyřčeno vše, co býti chtělo a mělo. Všem přeji jen to nejlepší na celé prázdniny, svému blogu děkuji za to, že tak dlouho vydržel a nic jím neotřáslo a dospěl se mnou, krůček po krůčku, příspěvek po příspěvku, od teknařského dvojitého w až po (snad)kultivovanou redaktorskou mluvu:D

Buďme spontánní, otevřme se všem svým strachům, podlehněme dobrodružstvím a radujme se:) a těm, které stále mám, pro ty tu jsem vždycky a za to že oni pro mě taky, jim moc děkuji:) Bez nich by bylo obtížné vůbec všechno. A s jejich radami a pomocí, vyslechnutím po boku, je vše rázem snadnější;)

HAPPY BIRTHDAY, MY LITTLE SPIRAL-JOKER. I LOVE YOU SU MUCH, MY WEBLOG<3

P.S. Když už nevíte, jakou kartu zvolit, je dobré mít po ruce svého jokera..

BY NEBEL(R) aka Lutzi Straub
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Memento... | 8. července 2011 v 3:21 | Reagovat

Přeju spirálovému blogu mocné narozeniny/oslavu se vším všudy.

2 nebel(r) | 11. července 2011 v 21:50 | Reagovat

žolík děkuje i jeho tvůrce..a obratem přeje hezké prázdniny

3 Magua | 19. srpna 2011 v 12:07 | Reagovat

Zdravím, moc hezký článek. Brzy se ozvu :) Nezapoměl jsem. Měj se. :-!

4 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:22 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama