Srpen 2011

Russell Whitfield: Gladiatrix

12. srpna 2011 v 23:11 | nebel |  REcenze
Tato kniha se mi dostala do rukou těsně po premiéře českého vydání. Že bude plna všech očekávání, jež jsem o obsahu měla při pouhém chvilkovém prohlédnutí v knihkupectví, jsem se o měsíc později s nadšením přesvědčila.

Prvotina britského spisovatele Whitfielda je velice slušnou galerií historických artefaktů, bojových technik, starodávných národů a kmenových zvyků. Zároveň však kniha nabízí pestrý příběh ve kterém se protínají všechny hořkosladké protiklady, které jen život gladiátorky, potažmo mladé ženy bojovnice, může nabídnout. Čtenáři se naskytne velmi detailní pohled na tehdejší propracovanost a chod tzv. ludu, kde trénují bojovnice všech možných národů, které ještě nedávno byly svobodnými ženami, jež si samy mohly pevně rozhodovat o svých životních krocích a osudu. Nyní se jako pouhé otrokyně svého lanisty snaží bojovat o holý život a každý zápas pro ně znamená jen dvě jistoty - smrt nebo vítězství. Společně s hlavní hrdinkou, spartskou kněžkou Lysandrou, jež vládne umění boje stejně, jako taktické teorii a rétorice, nahlížíme pod pokličku atmosféry, která by se ve většině situací dala krájet. Ať už jde o milostné city, kterým se podávají gladiátorky mezi sebou a detailně odhalujeme krůček po krůčku erotický děj, skrz naskrz nasáklý láskou anebo čelíme nejrůznějším tragédiím a krutostem, které vytvářejí protiklad tak silný, že leckdy působí jako náraz dvou ostře nabroušených čepelí v boji dimachaerias tváří v tvář jisté smrti a porážce. Chvílemi jsou stránky potřísněné krví a pachem polonahých, spoře oděných těl v bederní roušce, po zuby ozbrojených žen, které byly vycvičeny jako stroje na zabíjení. Přesto zde narážíme na lásku křehkou a přece silnou, jakou jen můžeme naleznout v srdci ženy. Nenávist a pomsta zde hrají stejně důležitou roli. A veškeré účty se vyřizují skrze arénu. Hlad po krvi a konečném zůčtování nakonec překřičí všechny emoce a smysly. Obchod s bílým masem. Potoky vína a piva. Barbarské klany proti civilizovaným řecko-římským národům a nikdy nekončící trénink je doprovázen nejtvrdší disciplínou. Kdo bude největším zrádcem a kdo se ukáže jako bytost s lidskou tváří a srdcem na dlani? Nezapomeňte se pořádně nadechnout a vyzbrojit svá očekávání nejpevnější krustou trpělivosti. Po přečtení strhujícího díla, které se v Británii již dočkalo svého pokračování, by jste mohli ohromením a směsicí pocitů padnout nelítostně k zemi. Budiž vám uděleno missio....!

Jediným a velice rmoutícím mínusem českého vydání je překlad a jeho interpunkční stránka - více než polovina z 336 stran obsahuje chyby, které tak trochu odvádějí pozornost od akčního a nenuceného čtení. V tomto případě bych nakladatelství Plejáda doporučila popřemýšlet o 2. bezchybném vydání knihy co možná nejrychleji:)

zdroj obrazové přílohy: internet/ilustrace Martin Zhouf

by nebel(r)

Tommyknockeři Stephena Kinga

7. srpna 2011 v 18:37 | nebel |  REcenze

Stephen King - Tommyknockeři (The Tommyknockers)


Toto dílo z ranějších dob spisovatelského krále hororu, bylo něčím, co mi při prvním čtení ne tak docela sedlo na míru.
Přesto mi tahle kniha čas od času vytanula na mysli a po sedmi letech jsem se rozhodla, že pokořím její biblickou vazbu a těch 615 stran překonám:)

Zpočátku bylo opravdu těžké se prokousat množstvím charakterů a ne tak docela uspořádaným přeskokem mezi přítomností a minulostí a sledem událostí...Někdy v polovině se do toho člověk už opravdu zařadil a věděl zhruba, jak celá kniha bude pokračovat, tedy co se týče stylistiky a chronologičnosti. Zdlouhavé popisy postav chvílemi opravdu unavovaly. Přesto to člověka nutilo číst dál a dál, odhalovat mysteriózní jádro věci a krůček po krůčku, někdy přímo rychlostí paprsku Vesmírného zvukového blasteru a se smrtelnou detailnostní se přibližovat ke kolektivnímu "stávání se". Občas jsem si doslova připadala ochromená hrůzou, jako bych této patologické a zcela nelogické katastrofě čelila na vlastní oči.

Přestože je román Tommyknockeři v první řadě sci-fi thrillerem, nemálo odhaluje skutečně temná zákoutí lidské duše a chladnokrevnost, kterou ač to mnozí z nás ani netuší, máme v sobě všichni do jednoho. Pokud nadejde událost, která to celé uvnitř spustí. Naopak, v samotném závěru knihy je ukryté malé množství (ne)lidské něhy, zbývající v těch, kteří se ještě (ne)stali...

Netypicky typická "kingovka", po jejímž přečtení si nikdy nebudete při procházce lesem připadat zcela bezpečně. Zvláště, pokud o něco podivnou náhodou zakopnete... Kočovní nomádi jiných světů. Jsou tam nahoře, hledící na nás každou noc z nebe plného hvězd? Anebo se ukrývá v zemi něco po tisíce let a jen čeká na "vyvoleného neštastníka"?

"Chci jít ven, nevím jestli mohu, neboť se tak bojím toho Tommyknockera"

Pozor na kolektivní mysl, létající automaty na colu a především, to ohavné zelené světlo...


by nebel(r)