Říjen 2011

Samhain(ská dýň) aneb paradox musí být

31. října 2011 v 16:37 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Dnešní podvečer i noc, patří starobylému keltskému svátku SAMHAIN. -All Hallows night- halloween, to už je spíš zprofanovaný západní svátek pro děti. Cukrátka a horory jsou úplně jinde, než leží skrytá prapodstata tohoto dne, 31.října.

Když se ještě na našem území i všude jinde, nacházeli ti praví Pohané, pak tento svátek měl podobu slavnostního obřadu, při němž se uctívala smrt a zároveň znovuzrození, především šlo však o oslavu keltského Nového roku, který počal 1.listopadem. Z noci na tento den, umíralo vše, co mělo něco společného se starým rokem, konaly se různé rituály.

Svíce a ponejvíce ohníčky, se zapalovaly proto, aby zesnulí trefili na své cestě na tento svět ke svým blízkým. Jelikož Samhain je noc tajuplná a magická a je při ní možné pronikat z onoho světa na náš pozemský a naopak. Oba světy jsou v tuto noc propojeny. Symbolicky by to mohlo znamenat, že je to noc plná těch nejvyšších duchovních vibrací a lidé se tak mohou zbavovat minulosti a věcí, jež je unavují, vyčerpávají. Odhazují to staré, aby mohli přivítat nové zítřky.

SMRT A ZNOVUZROZENÍ tyto dva symboly Samhain asi vystihují nejvíce. Stejně jako znamení štíra (ekvivalent bájného ptáka fénixe), jež je také symbolem znovuzrození a otázky smrti a okultních nauk lidem v tomto znamení nejsou žádným tabu (sama mohu být velkým příkladem..).

Jednoduše řečeno, dnešním dnem se vzdává holt umírajícímu králi slunci, vše v přírodě pomalu usíná a připravuje se na kvadrální nadvládu matky (královny) zimy a tmy. Stejně jako stromy, rostliny a zvířata i člověk by se pomalu měl připravovat na dlouhé a únavné období temnoty a mrazu. Jíst vitamíny, vážit si posledních paprsků slunce, vybavit svůj šatník teplým oblečením a asi si i pomyslně v těle vyrábět "obranyschopnost"na přežití další zimy:)

Především se obklopovat věci hezkými, pít dobré čaje, jíst čerstvou zeleninu a ovoce dokud jí máme k dispozici a nenechat se chytit do osidel splínů, které mnohdy toto období hustých mlh přináší. Pokud si vybere pěknou knihu, posezení s dobrou společností a bude se mít každý den na co těšit, pak má tu nejlepší přípravu na tzv. období "vlády měsíce" než zase vysvitne pravé jarní slunko a vykvetou první nové rostlinky:)

A protože se letos můj umělecký duch nechal unést zprofanovaným vyřezáváním dýní, tak jsem si poprvé v životě jednu dýň (ano nikoliv dýni!) upravila k obrazu svému... Má i uši, uhrančivý pohled a dokonce i velmi zelený nos! Že komerční dýně a Samhain nejdou dohromady? To by jste se divili! Světlo světa spatřila první Samhainská dýň a odteď takto budu uctívat každý další svátek SMRTI & ZNOVUZROZENÍ;)



Staré keltské rituály byly plné esoteriky, wiccanských praktik a také spousty sexuálních rituálů... O těch i dalších způsobech, jak se slavil tento prastarý svátek, se dozvíte v mnohých esoterických knihách. Za sebe doporučuji knihu Věčný příběh - tajemství posvátných rituálů vyzkoušených na vlastní kůži od Ariany a Ravena Argoni.

Pozastavte se v dnešním uspěchaném světe, zapalte svíci, navštivte hroby svých zesnulých bližních, polemizujte o své minulosti,přítomnosti a budoucnosti, dejte si dobrý čaj a puste si nejlépe nějakou pohanskou keltskou muziku;)



BY NEBEL(R)

Twenty-two (22seconds) and the first awakening

26. října 2011 v 23:00 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Tak už je to tady. Bez jakéhokoliv zpomalení, jen minimálního vydechnutí z nabitých dnů, odvčera jsou to už DVAADVACETINY. Aspoň, že to zní a působí poněkud magicky. I když tento rok, kdy jsem se po malých krůčcích k už úctyhodnému věku dostávala, zrovna dvakrát magický nebyl...Řekněme, že letos více než kdy dříve, se mi otevřely veškeré brány univerza a zároveň, jsem za toto "osvícení" zaplatila velmi silnou mincí. Tak tedy, vítejte v mém roce PROBUZENÍ...

Dnešní nov a celkově Měsíc i Slunce ve Štíru, to je akurátní příležitost pro bilancování a odhození starých bolestivých a nepotřebných kousků minulosti.

Letos jsem měla obrovskou možnost seberealizace a příležitost jít si za svým cílem. Až na menší drobnosti se to vše vyplnilo. Spoustu příležitostí jsem taky promrhala. Především jsem však měla možnost poznat své pravé JÁ a také nahlédnout pod pokličku vztahů z jiného úhlu pohledu. Naivita a slepota vůči chybám a sobectví druhých, mě letos praštila přes hubu tak, že jsem až nevěřila, jak se věci mají. Člověku se nechce věřit, kam až druzí dokážou zajít, když je ovšem necháte. Jednoho dne se probudíte a zjistíte, že přátelé, kterým jste důvěřovali, nikde jinde než ve vašich planných představách neexistovali. Bylo tomu i léta:)

Narozeninový den mě dovedl k myšlence, že Pravda skutečně osvobozuje, pokud skrze ní procitnete a odhodíte kámen, co vás tížil. Chvíli to bude hrozně bolet, ale jednou zapomenete..

Můžete číst tisíce knížek o duchovních cestách, ale tu jedinou má každý v sobě a je jen na něm, jestli se po ní dá a jak. Letošní rok mě toho hrozně moc naučil, nyní už se cítím skutečně dospělá, což není vůbec hezký pocit.

Kdo nezažil BENGAVÉ a následovné velmi zlé flashbacky a existencionální muka, netuší... Někdy se sama sebe ptám, zda je lepší zapomenout, co bylo viděno za oponou. Prostě se jednoho dne probudíte a nic už není takové jako dřív.Život zkrátka není úděl vhodný pro každého...Je těžké se s tímhle darem vyrovnat:)

Ale že se letos na druhou stranu prožilo i túze krásných chvil, to nesmím opomenout... Nejvíce se na krásných chvílích života opět a více než kdy jindy, podílela akční yupka. Ta, jejíž úsměv nikdy nemizí z tváře a zároveň ozařuje úsměvem tváře a srdce ostatních...K tomu všemu je to hustá babča, která hravě strčí všechny babky a páprdy do kapsy u mikyny s kapucí, práskne do bot (rozuměj do tenisek:D) a rajzovačka do míst nevšedních a tajemných (naposledy hrad Houstka) může začít. Nebýt yupčina srdce a pochopení, to moje už by tlelo někde zlomené a nepochopené...není více slov, snad jen díky:)

To samé znovunabitý status UKL s ofcí a nezapomenutelné letní BENGAVÉ! V tu chvíli jsme prostě věděly a zároveň už vůbec nevěděly:) Léto bylo protkáno chvílemi hysterického smíchu a hořkých slz zároveň. Tehdy jsem také dospěla oněch POZNÁNÍ.

Nebyla žádná dovolená a přesto jsem si užila cestování jedna radost:) Nabila spousty zkušeností a zrodilo se spoustu citátů, které ale rázem zmizely v krajinách podvědomé mysli..

Narozeniny už jsou za mnou, ale jeden obrovský dar mne teprve čeká. Můj vysněný koncert RAMMSTEIN.
To se teprve ukáže, zda je realita hodna našeho snění, zda bychom měli raději jen snít anebo naopak jen žít a sny nenechat plést nám život:)

Stejně jako, že spousta spřízněných duší na poli virtuální reality, mi občas bylo lepšími přáteli, než ti s kterými sdílim stejnou zem, po které každý den z masa a kostí chodíme a míjíme se (doufám, že některé duše mne budou už jen míjet a nezastavovat navždy, alespoň v tomto životě). Důvěra a důvěřivost jsou však věcmi pomíjívými a tak snad jen na závěr- ODLOŽME MASKY, DÍVEJME SE DO ZRCADLA A NEVYTVÁŘEJME SI ŽÁDNÉ DOMĚNKY A RADUJME SE Z KAŽDÉHO OKAMŽIKU.

A já doufám, že příští rok napraví ty bolestivé rány, které Pravda zasela a vyléčí je:) MILUJME DUŠÍ I SRDCEM, MILUJME KAŽDOU MOLEKULOU A DŮVĚŘUJME..sobě:)

Děkuji všem, kteří se mnou sdílí názory, těm kteří mě milují i nenávidí (lepší záporný ohlas, než žádný:D) a především těm, kteří stále něco znamenají a strpí, občas velmi urputnou, MOU ŠTÍŘÍ (občas spíše PANNÍ anebo BLÍŽENČÍ) MALIČKOST:)

DĚKUJI TI VESMÍRE, ŽE MÁM TAK BOHATÝ ŽIVOT A MOHU SE Z NĚJ TĚŠIT KAŽDÝ DEN A PROSÍM - JEŠTĚ TROCHU VÍCE LÁSKY, POCHOPENÍ DRUHÝCH pro mou nezkrotnou a vášnivou i když někdy příliš smutnou a zlomenou, ve skytu duše jemnou a hravou PODSTATU:)

By Nebel(r)

aneb cosi uvnitř, co se zrodilo když onehdá za sychravého odpoledne prosvítaly poslední podzimní paprsky a pak...Už jen a vždycky..MLHA