Červenec 2012

Nostalgická předoslava blogu aneb sixth path to victory

5. července 2012 v 22:39 | nebel |  napsáno nebel(r)em

ANEB STANIŽ SE VŠE O ČEM BLOG CHTĚL KDYSI BÝT (A MOHL POUZE SNÍT)

Blog začínal rychtářskými přáními, sny a vizemi. Nyní stojíme na prahu neskutečných šestých narozenin blogu! A kdo píše tyto řádky? Naprosto spokojená osoba, která má nyní již všechno, o čem si při každé oslavě tohoto blogu mohla nechat jen zdát. Přesně to, o čem se vždy jen snilo a (ne)doufalo, nyní má nebel nadosah ruky a hlavně srdce:) A je nesmírně šťastný, že se sny staly existující skutečností.

Už žádná marná doufání při opiových svících s neutuchajícím snění při četbě prázdninových knih. Žádné prosby a plýtvání energií smutečnou inspirací, která dere srdce. Letos se žije naplno a vzhledem k úspěšně dokončenému prvnímu ročníku vysoké školy (a že to letos šlo až na dvě výjjímky hodně hladce!), krom jednoho restu (ale to už je přece ta nebelovská tradice O:) ), se bude užívat na plné pecky krásného počasí a především vzkvétající lásky, jež mi konečně padla do náručí, jako kytice růží, ne však zvadlých, ale krvavě rudých a kvetoucích:) Není nic krásnějšího, než-li zamilované léto a noření se v hlubokých citech, které jsou stejnou měrou opětovány. Cítím volání dálek, zdá se, že letos konečně bude cestování ve jménu BRUTAL ASSAULTu a také nějaký ten výlet po českých luzích a hájích, Německu a kdo ví, třeba i na tu Vídeň nakonec dojde... Hlavní je, že je s kým být a užívat si každou minutu a sekundu dne plnými doušky a těšit se z nejvíce akčního období v roce. A že nejsou žádné starosti ohledně školy. Nastal čas svobody a letního vánku, který v parných dnech, bude ovívat jako učiněný balzám. Stejně tak, jako jakýsi stromeček (Marylin určitě ne, typovala bych to na druida:D) nebo spíše universum, seslalo mi z nebes balzám a zhojil mi srdce a duši a nejen ji vyléčil, ba dokonce povznesl a dal mému životu nový, pevný a jasný směr.

Šestka je docela magické číslo a 2012 zrovna tak. Rok změn otřásl již v první polovině všemi základy dosavadního života a přinesl obrovské změny, ale jen k lepšímu. Blog tu byl vždycky a snad ještě dalších šest let minimálně bude:)

A do budoucích dní, týdnů i měsíců si z celého srdce přeji, aby ta pohádková realita, pokračovala směle dál a byla hezčí a hezčí, protože co nebeleček prožil za poslední tři měsíce, nezažil za celý svůj dosavadní život a nesmírně si váží všeho, co se stalo a své spřízněné duše, kterou by za nic na světě už nedal z náruče. Tak moc miluje a tak moc lásky dostává...

Stejně tak se letos daří v kariéře i ve studování a dostává hrozně moc šancí, jak prosadit své opravdové, hluboko mířící, já. A především, konečně může být naprosto sám sebou. A přec ne sám;) Tam kde je láska, tam je vše a nic už nechybí ani nepřebývá.

Letos se nebel stal svým naprostým JÁSTVÍM. A různé změny a vše ještě bude pokračovat. Jistě pozitivně. Ještě je očekáváno velké množství úsilí, práce, píle, odhodlání, víry a trpělivosti. Klíčová semínka pravdy a skutečných hodnot však už byla s láskou zasazena a teď jen počkat a starat se o ně, aby vykvetla v celé své kráse a nevinnosti.

Jsem. Věřím. Miluji. Děkuji:)

Už nejsem tím osamělým štírem. Putujeme společně světem jako jeden obří škropión, ruku v ruce...

BY NEBEL(R)