Březen 2014

Kreativní rozjímání

22. března 2014 v 15:48 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Kreativní jsem poměrně často a rozjímám prakticky neustále, ale dnes jsem po dlouhé době konečně pochopila, jaké to je tzv. být tvůrčí a zároveň rozjímat. A že to rozhodně nemá nic společného s leností a je to více než prospěšné :)
Málokdy se stane, že jsem doma celý sobotní den sama. Popravdě takovéhle chvíle ani nevyhledávám, raději trávím čas ve dvou. Ale někdy se to tak sejde a ještě člověku není zrovna fit po stránce fyzické. Venku se schyluje k průtrži mračen…A víte co? Dneska mi to ale vůbec nevadí a naopak mi to poskytuje takovou zvláštní atmosféru a jakožto tak řečený "atmosferik", si tyhle chvíle po několika hodinách dumání nad tím, jaký že si vytyčím denní plán (což je u mě na denním pořádku), začnu užívat. Bez plánu, spontánně a doslova chytám a vcucávám okolní vjevy a myšlenkové záchvěvy, jako ta houba :) . Což je naprosto mimo můj každodenní přístup. A vůbec se mi to nezdá špatné. Ano, na stole mi leží tuna práce do školy a do časopisu ani nemluvě, jenže… Vždycky, když něco musím dokončit a podobně, i když se mi nechce, prostě jdu a udělám to. Ne vždycky to má ale ten kýžený efekt a akorád to člověka rozmrzí, zkazí mu den.
No, tak jsem si dnes, vzhledem ke svému "stavu", řekla, že to zkusím jinak. Plány zůstaly na papíře a uvidím, kolik toho stihnu. Zatím se daří jedno - užívat si den podle představ, SKUTEČNĚ načerpávat onu energii, ztracenou přes týden, ono vyčerpání a shon eliminovat a prostě se jednou řídit tím, co si tělo žádá. Vypadá to, že se mi za to krásně odmění.
Nestihla jsem sice x recenzí a referátů (ale ještě se to do večera může dohnat;) ale zato mě napadají nevšední a opravdu tvůrčí myšlenky, postupy, vize a věci, co se v budoucnu třeba někdy objeví na papíře, nebo v jakékoliv jiné formě vyžití. A to mě fakt BAVÍ. :)
Hlavně jsem si udělala čas si vychutnat všechny vjemy dne postupně, myšlenky proudit, občas skončily i na papíře, na někdy… Dívat se na věci jiným úhlem pohledu a zamýšlet se nad sebou a hlavně nad tím, jak se vrátit do kondice (náběh na zánět zad bude asi menším varováním).
Při tom všem jsem zkoukla jeden český film (o tom možná za chvíli v jiném článku), nikoliv s deseti dalšími činnostmi jako učením se, psaním a klábosením u toho, ale pěkně soustředěně.
Co chci tímhle článkem říct? Asi nic zvláštního, kromě toho, že je hezké se občas nepřepínat a vychutnat si relaxováním těla i duše den a vylepšit tak ty následující. Oddechnout si a nechat se unášet maličkostmi. Pokusím se dělat to častěji a Vám, kteří jste často po všedních dnech unavení, to taky doporučím (i když si nemyslím, že tenhle blog čtou lidé, co se jen stále za něčím aktivně honí a mnohdy to má spíš opačný efekt).
Tak hezkou sobotu, protkanou až mystickou atmosférou, kterou přináší proměnlivý měsíc ve Střelci, měnící nejen počasí a nálady, ale nese i vize dálav a nových, pozitivních zítřků :)

BY NEBEL®

P.S. veškeré odpovědi a medikamenty duše i těla se ukrývají v nás samotných, popřípadě prostřednictvím reflexe druhých, jen je objevit;) a z takových objevů mám vždycky to největší potěšení.

Thüringerský bratwurst a pan Zázvoráček

1. března 2014 v 20:17 | nebel |  napsáno nebel(r)em
To se má tak, když člověk v sobotu ráno vstane a dostane spontánní nabídku,
učastnit se výletu do Němec... Přesněji očumovat krámy v Drážďanech (protože venku je tak nevlídno, že se nic lepšího dělat nedá). No proč ne? A tak byly naše sobotní plány více než jasné:)

V Drážďanech jsem byla dvakrát, z toho jednou na ctěné narozkové prohlídce Muzea Hygieny a o pár let později na taktéž narozeninové očumovačce - tentokráte ve vyhlášených drážďanských halách.

No a dnes jsme se do té jedné z hal vrátily, jen v trochu jiné sestavě (říkejme tomu třeba ultra-dámská jízda:D) a ve velmi příjemném rozpoložení. Dokonce nechyběl chlupatý člen s ocasem (též ženského rodu), ten ale musel zůstat celou dobu v autě.

Co naplat, i když člověk jede do Německa po x-té a milionté (i když pro jednu z nás to byla německá premiéra, viď Marti? O:>) stejně si to tam nemůže vynachválit. A taky, ať vyměníte eur, kolik chcete, na ty dobroty a vychytávky, které u nás prostě neseženete, to nikdy nevystačí...:(

Ale kochat se a být v obraze nad tím, co tam mají všechno pěkného, co by se vám všechno hodilo a na pár malých dobrůtek a pořádné porce kvalitních uzenin, to stačilo:)

Především si člověk udělá obrázek o tom, jak se tam všici pěkně maj a co jedí a kupují a mají k dispozici za kvalitní potraviny a výrobky. Ach jo a u nás prostě svinstva za stejný nebo ještě větší peníze:/

Sběratelských metalových a gothic časopisů tam opět byly tuny a jelikož bylo těch druhů na výběr až moc a člověk by byl smutný, kdyby si jeden vybral a ostatní tam nechal, tak jsme se rozhodly si radši dopřát košík dobrot pro potěchu chuťových a čichových buněk a tiskoviny tam tentokráte i s poměrně velkým počtem CD příloh, ponechat v regále.

Jediné co mě docela zklamalo, byl fakt, že v Media Marktu, který je jinam mou oblíbenou mekkou co se týče hudby a obrovského množství nejen metalových interpretů, tentokrát neměli nic moc zajímavého, včetně dvou věcí, co jsem dost pekelně sháněla a tím byly 2 singly.

Guano apes a jejich novinka Close to the sun, která měla vyjít včera, ale v obchodě po ní ani památky...To samé Psywar od Mayhem, která mne po včerejším shlédnutí klipu ohromila:/

No, ale co se týče seriálů...To by jeden zaplakal! Skoro celé série nejoblíbenějších seriálů (dokonce i Xena a Sanctuary!), až se člověku tajil dech (to i nad tou cenou). S těžkým srdcem jsme po hodině, strávené mezi cedečky a dvdčky, odcházely s prázdnou.

Náladu spravil tradiční bratwurst v housce a přesun do Realu. No, tam se nám plnil vozík tak rychle, že naděje na další a další dobroty mizely mrknutím oka. Mít tak s sebou celé kapesné, to by to dopadlo:D

Ne, hlavní je, že s příjezdem do Německa se jako mávnutím kouzelného proutku z pochmurného počasí rozsvítilo sluníčko, které protnulo i onen klasický mlžný opar, tak příznačný pro ty atmosferik cesty, kdykoliv a jakkoliv se do Německa jede:) A že všude kolem to bylo fajn, lidi byli slušní, vstřícní a nemračili se (v tom výběru čerstvých a kvalitních dobrot a věcí se ani mračit nedalo:D)

A tak si člověk vždycky cestou zpět posteskne, jak by se tam asi mohl mít. Ale já si říkám, všude dobře, doma nejlíp. Třeba se nám jednou splní sen, který se mě konkrétně drží už od nějakých 10 let, kdy mě pravidelné návštěvy německých vesniček a pohraničí přesvědčily, že tam jednou chci bydlet a žít. Německo je prostě mým druhým domovem...A je tam krásně!

A na závěr, jelikož mě pár dní škrábe v krku a zlobí nějakej bacil - po asi půl roce nalezený zázvor v koutě, vykouzlil něco úžasného - pana Zázvoráčka. Bez jakýchkoliv zásahů lidské ruky (krom toho, že jsem ho zašoupla do temna skříňky) příroda zrodila tenhle zázrak:



No řekněte, není k nakousnutí? (Snad mrs. zázvorek nebude příliš závidět:D)


Tak to by byl asi dnešní den v kostce...Plný zážitků, spontánních okamžiků a překvapení:)


BY NEBEL - AUF WIEDERSEHN!