Květen 2015

Himmel Schrei nur Tiefer Fall

27. května 2015 v 13:23 | nebel |  napsáno nebel(r)em

Upadám do náhodných sfér pokroucených dimenzí,

Kolem uší mi sviští ledový vítr přibližující se temnoty.

Letím,

Už dopadám na dno, však mrštěn jsem zpět.


Ocitám se to snad na sítě Pekelném,

či snad zachránila mě Nebesa?

Prostorové kontinuum,

Které nezná času, nemá rub ani líc.



Pravidla duality třesou mou tělesnou schránkou,

Ohlédnout se zpět,

Bolestné zrcadlo reflexe, rozrazí mi paty.

Tříští se skla fikcí a polopravd,

Nastává okamžik rozuzlení.

Labyrint mysli jako střeva zamotaný,

Vydloubané oči nevidí směr.

Jediná možnost je vdechnout a…

Skočit do jedné z temnoty děr.

A tam už, s talárem černočerným

Kalich do moku pravdy ponořím.

Zalknu se pachutí neb s jasem v očích vyskočím?

Hořkost a sladkost v jednom okamžení,

Mihotavý záblesk naděje.

Strach zpřetrhal pouta radosti,

Upadá má víra,

Jak maso od kosti.

Naposledy pomodlit se k tomu Jedinému,

Pomazat se barvou války,

Rozrazit pečeti Zla a dálky,

Pokynout panu Temnému.

Dualita činí nás vším a ničím,

Sázím na jedinou kartu

A sama ve svatyni Sil posledních,

Tváří v tvář mozaice Svých hříchů

Z plna hrdla KŘIČÍM…

"Schmerz Bleibt Mein!!!"



Inspirováno poslechem písně "Schmerz Bleibt Mein" od Schwarzer Engel.

by das alter aber still kleine nebel(r)

Čistá magie ve vzduchu – aneb rychlé a bezbolestné sobotní nákupy

23. května 2015 v 23:20 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Dnešní den patřil k těm, které se vyrojí jednou za měsíc, možná i jen několikrát do roka.
Takové ty dny, kdy všechno krásně plyne a vyjde do posledního puntíku tak, jak si to člověk potichu vysní…Všechno je nenucené a spontánní, přesto to všechno běží tak nějak hladce, jako by to bylo dáno nitkami osudu, štěstěny, vesmíru nebo jako kdybyste si to silou myšlenek přičarovali. Už tomu začínám víc než věřit, že co si přejete, to se plní. Jenom na to musí být ta správná konstelace hvězd a dobré naladění. A pak už jde všechno samo…

Nakupování slušného oblečení patří mezi mé nejneoblíbenější činnosti. Ne že by mě nakupování hadříků sem tam nebavilo, to jo, ale soukat se do desítek halenek a jiných přeslušných věcí, kterých je ke společenským událostem jako jsou zkoušky ve škole a podobně zapotřebí, to mě nudí k smrti.
Nicméně, když člověk vyhází ze svého šatníku víc než polovinu věcí s tím, že už jsou x let ošuntělé, onošené anebo prostě malé, nedá se nic dělat, kontejner z Klokánka je nasycen a je tedy čas vyrazit s nuceností na nákupy garderoby, jako každé "správné děfče"..

A já už tak nějak od rána tušila, že dnes, v blíženci protnutém dynamickým a pozitivním lvem, bude ten správný den na obměnu slušno-šatníku.

Zpočátku to na ultra-rychlé nabytí všeho, co je potřeba nevypadalo, ale ve chvíli, kdy jsem si vyhlédla první xení boty v prvním butiku, do kterého jsme zalezly, nasadila si je a byly mi, mi svitlo. "Dneska bude opět ten den, kdy by všechny nákupy mohly jít jako po másle a my mohly spokojené hodně rychle vypadnout". Takový den započne jednoduše tak, že jdete do prvního krámu, co se vám namane, tam vám do oka padne jedna věc, vy si jí zkusíte, je vám, tak si jí musíte i koupit a už nekoukat po jiných a neváhat. No a pak už jde všechno samoJ.

Ještě nevím, jak to nazvat, možná Den štěstěny, ale myslím, že Den Čisté magie zní tak nějak líp… Takže slušné boty, neboli "haksny" jak jim po nebelsku říkám, by byly, zbývalo ulovit ještě lecjakou halenu, kazajku, no zkrátka nějaký slušný svršek. Nejlépe takový, který zakryje špeky a podobné tělní nesouměrnosti a bla bla… Tak jsme razily do New Yorkeru, protože jsem pochopitelně toužila po něčem krajkovém a černém, zkrátka po tom v čem se i jako ve slušném hadru cítím nejlíp. Ale cestou do NY mi dojde, že vedle je Gate a že jsem tam častokrát velice levně ale hlavně perfektně pořídila. Takže nakonec se naše kroky stočily tam. No, a to byl zase ten "osud" či spíš řízené kroky mé osobní štěstěny.
Krajek by tam bylo, ale samé hacafraky, později ale, díky velice bystrým očím mé polovičky, díky které mimochodem vždycky vyberu ten pravý ohoz nebo boty, protože vždycky skvěle poradí..:) jsem uzřela pár fešných kousků, co mě svojí gotičností zaujaly na první pohled a zdálo se, že "to pravé"je na světě. No a samozřejmě, pravidlo prvního dobrého dojmu fungovalo opět skvěle a to nejen v případě very gothic dark halenky, která ladně skrývá špeky ale i navozuje skvělou atmosféru plátna na těle, ale i v případě kalhot, které měly (stejně jako halenku!) v mém čísle poslední… To už jsem si ale byla naprosto jistá, co že je to dnes za den. A magická třešínka na závěr, která mě v tom celém utvrdila: Když už jsem byla u kasy. že zaplatím, tak se tam v takovém slevovém boxu zčistajasna objevil starorůžový zápisníček ala "kniha Stínů Anne Hatche ze Salemu", zcela poslední, opuštěn, bez cenovky a s anglický nápisem "wish book". A popiskem typu "Napiště sem svá tajná přání, toto je vaše magická kniha". Bez ní se opravdu nedalo odejít, aby bylo kouzlo dokonáno. Věděla jsem, že je úplně poslední a taky jsem v hlavě přesně věděla, kolik bude stát. Částka trochu větší pro člověka, co jen tak neplýtvá za "malichernosti", ale když už jsem si tu cenu v hlavě přivolala a navíc ta kniha si mě našla..Nešlo odolatJ. S velkou spokojeností jsme za hodinu měly hotové nepříjemné nakupování, které se jindy protáhne na x hodin a nespokojených výměn svršků v kabince s hlasitým vzdycháním, jak moc mám hroznou postavu a hadry, že ty už neumějí pořádně ušít a tentokrát se tento nucený rituál stal velice příjemným zážitkem, který mě jen utvrdil v tom, že příště jdu rozhodně zas nakupovat ve chvíli, kdy budu přízeň univerza takhle cítit v kostech. Vyplatí se to!
A že nejsem příznivec a lovec hadrů jako většina milých děfčat a přesto je tohle můj asi první a poslední "fanatický" článek o módě a nakupováníčku "och yech" hadříčků, nemohla jsem si ho odpustit především pro demonstraci toho, jak funguje tzv. přivolání přání. Zkuste to taky! Až to přijde, poznáte to J. Takových dnů by mohlo být čím dál více. Snad mi ty nové přírůstky taky trochu přinesou štěstí u blížícího se "pohřbu starých zvyků a zrodu všeho nového".
Hezkou skoro-neděli :)



a takhle vypadá ona zmíněná kniha přání (ta růžová) - bohužel obrázek není můj, ale odněkud z dalekého východního-internetu ;)

by nebel(r)