Leden 2016

Óda na věci z druhé ruky? Proč ne!

28. ledna 2016 v 2:10 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Disclaimer: Původně měl být v novém roce publikován spíše jiný článek pošmurného až smutného ražení. Já si však myslím, že letošní jubilejní existenci blogu je lépe začínat něčím veselým. A navíc zažívám období, kdy vyloženě cítím touhu se vyjadřovat a psát, což tu už dobrých pár měsíců nebylo. Takže tak!

Co všechno se člověku během pár hodin poflakování se po městě za kýženým účelem jít se vzdělat do knihovny (rozuměj půjčit si tuny knih nejrůznějšího zaměření, jak už to má nebel roky ve zvyku...) nepovede...

Například umírat touhou skoupit všechny kalhoty a trička v sekáči jako seberevanž za předchozí odpoledne strávené uvězněná v přetopených buticích, kde ve slevě mají akorád obskurní hadry pro rozměry anorektiček nebo nafukovacích panen anebo předražené o level lepší a větší modely podobného ražení. Jelikož má konfekční velikost už nějaký ten pátek vykazuje známky slupnutí velrybího mláděte, řekla jsem si včera ne!
A dnes se střemhlav vrhla do oblíbeného sekáče a za necelé tři stovky je mi odměnou po okraj narvaná taška i batoh oblečením. Podotýkám, že víc jak polovinu věcí jsem tam musela nechat (aneb sebetrýznění za to, že jsem si nechala větší hotovst doma s tím, že):
a) nepracuješ, neutrácej!
b) tohle musí stačit
c) sekáč nebyl na denním plánu (ale nutkání tam bylo už tak od minulého týdne)

Ale jak je všeobecně známo, když se nebel obuje do shánění hadrů, haksen a podobných oděvních látek a materiálů jednou za rok, jedná se o plynule uspořádaný chaos a vyložené nadšení pro věc s většinou brilantními úlovky (navíc několikaměsíční měsíční pauza udělala své...) - a tak to lítalo. Vypadá to dokonce, že tohle bude mít dohru s naditější a posléze vybráknutou peněženkou:D

>>Radši ani nezmiňuju ty nádherné lyže a snowboard s botami i vázáním!(uaa) za oknem místního vyhlášeného ski bazaru... Zrovna, když roztál sníh a před pár dny jsem dostala dospěle vynadáno za vášnivou pohnutku sjíždět s davem dětí i dospělých kopec na bobech na místním zalesněném vršku (no a co, i aladdin měl saně! a boby stejně budou!)<<

No a to je na těch bazarech a sekáčích všeobecně to, co mě láká a přivádí k myšlence dne - že tyhle obchody z druhé ruky jsou stejně bezvadná věc a moje velká vášeň! A proč?
Já nevím, prostě jsou! mi sympatičtější, než předražené krámy (hlavně v rámci oblečení), kde mají ve výsledku mnohem menší a rapidně omezený výběr! Pak taky 2nd hand věci mají jakousi svojí duši, historii a pro milce oldschool (záměrně nepoužívám neoblíbené slovo retro) věcí je to mnohdy jediná možnost, jak si pohodlně a levně zachovat svůj oblíbený styl a cítit se dobře. V případě starých výtisků knih no comment. V neposlední řadě to není vůbec žádná ostuda, navíc ty věci, knihy, hadry atd. nepadnou do koše či na smeťák anebo kdoví kam, ale mnohdy dalšího xtého majitele či uživatele potěší, uspokojí a je to navíc i v rámci dobrého skutku. Navíc skutečně nesnáším rozcházení nových, tvrdých džín, kterým mnohdy ani aviváž nepomůže, navíc nemluvím o tom, že téměř jiný než "skinny" střih kalhot a džín už neseženete. Pecka teda, fuj!

Já ráda kalhoty hezky volné, čím je mám onošenější i ty své "nové", tím líp:P Zajdeme-li do "santusáckého extrému", ještě zbylo na párek za 29,- avšak tento "bomber", jak si říká nejlevnější model párků v novém bufetu ve foru, kromě zahnání hladu, neobstál. A to proto, že příjemná paní to přehnala s hořčicí, které bylo víc, než párku. A to se ani nezeptala, zda chci hořtici (ano, s ť je to roztomilejší) nebo kečup. Bude-li tohle snad někdy v budoucnu ústit v nějaký seriál, kde si levně a hezky nakoupit a najíst se, tak párečky raději ne. Možná jim dám šanci ještě s bratwurstem, kde vévodí jedině kečup, ale stejně. Bůhví, kolik je tam éček. Takže příště radši přidružený vege stánek. Tam už je ta hezky se tvářící špenátová polívčička snad za 60,- což mi přijde na tekutou lífku docela hodně. Ale uvidíme...To už si to budu štrádovat pochopitelněji o pár zlaťáků těžší, kdyby náhodou...;)

Tak mé milé přítelkyně, čtenářky a třeba i kamarádi čtenáři, to byla má slova chvály na věci z druhé ruky. Možná máte zkušenost podobnou nebo naprosto opačnou. Ráda bych jen dodala, že existují samozřejmě věci, za které s chutí utratím majland, ať už je to drobná kosmetika (uá šampony) nebo pravidelné nákupy potravin a věcí do domácnosti (ach ten měsíc v panně a forota), kartáčků(curaprox, curaprox!), spodního prádla (neasi), palestýn (ehm)....no a třeba lístek na koncert bych asi taky blbě sháněla použitý,ne... U lístků na autobus bych věděla jednu historku o neustále otravujícím pánovi u automatu na náměstí, ale ten už díkybohu taky dal pokoj.

Ať tak či onak, sekáče mají rozhodně něco do sebe a jsou-li to věci kvalitní, je velká radost je objevovat:) Tak třeba někdy spolu a hromadně, ať si tu radost z nabytých věciček pěkně užijem;)

nebel(r)

p.s. oprásek není, ale snad až věci projdou voňavou aviváží, lupnu sem své úlovky (a své první Levisky:D)

p. s. 2 : jeden z velmi mála echt dívčích článků, co se u mě jen tak nevidí a zároveň markantně ukazují mou really-ženskou podstatu:D