Srpen 2017

Prkno s kolečky

8. srpna 2017 v 15:57 | nebel |  napsáno nebel(r)em
Skate je super věc, je úžasné sledovat týpky na prknech jak na rampě nebo zábradlí dělají triky o sto šest. Ať si je dělají
o cokoliv, ale nevěděla jsem, že už se trénuje i nějaký trik, u kterého se vám dotyčný snaží svým sprintem na čtyřech kolech, těsně mezi vámi a autem, na uzoučkém chodníčku u hlavní silnice s velkým provozem, osvistnout maso, jež si hrdě nesete v igelitovém pytlíčku (protože se do batohu už nevešlo) a nejlépe vám způsobit i závrať tím, že vás skoro srazí.
A když zjistíte, co to vlastně bylo, a oklepete se, jenom se letmo z dostatečné dálky ohlídne přes rameno, jakože v pohodě, přežil jsem to, a jede dál. Započala jsem tedy bublat vzteky. Chtěla jsem chlapci slušně, ale rázně vysvětlit, že na chodníku chodce nesrážíme, nýbrž se k nim chováme ohleduplně, aby nepočali mít chuť plesknout nám to krásné čerstvé kuřecí prso do obličeje nebo vyzkoušet neoblíbený (ne)trik ze hry THPS, "bloody nose" na vlastní pěst. A taky mu starostlivě
připomenout, že nejen na kolo, ale i na sk8 existuje (nejen) v městském provozu, moc pěkná freestyle přilba, sama jednu krásnou doma mám. Už jsem ho však nechytila. Jel svým svistem obšťastňovat další nešťastné chodce vpředu, až se ztratil
v městském smogu nadobro. Že bych snad já sama měla začít nosit na chodníku přilbu a chrániče? Něco na tom bude, však ona chůze městem není zdaleka tak bezpečná věc, kterou kdysi bývala. Snad každých pár týdnů se nejen mě snaží skateboard nebo kolo srazit a to zásadně na chodníku. Jednoho dne jsem byla očitým svědkem spanilé jízdy asi pěti cyklistů vedle sebe na tom stejném úseku. Já, má polovička i pes jsme museli uhnout kam? Na silnici. Nadobro mě v tom dnes utvrdilo za pár vteřin od předešlého incidentu jedoucí kolo, toho času alespoň opřilbené a na širším chodníku. V tu chvíli jsem započala rozplétat konspirační teorii o tom, jak se jeden prachobyčejný nákup s půlhodinovou procházkou domů, může pěkně zvrtnout a jestli za tím nejsou temné síly. A tu mi svitlo - jednou si jdu koupit kvalitnější maso a ouha, vždy se dotyčný jezdec soustředil na levou masitou stranu, tudíž možná je to znamení z hůry, to maso nejíst! Nebo se vzdát masa úplně a navždy…? Či šlo snad o novodobé Robiny Hoody, jimž se má omšelá obuv a všední hadróšky zdály moc nóbl a chtěli mé maso (to kuřecí prso v ruce, pochopitelně) darovat potřebnějším? Jala jsem se tedy nésti od této chvíle maso zásadně napravo a u plotu, hrozíce se toho, že mi ho sežere nějaký pes nebo kočka. Když je dnes ten prokletý den, jak se zdá… Ale jak už to tak v hororech bývá, i tento skončil dobře a maso už je u ledu. Tedy to kuřecí. A co z tohoto hrůzného zážitku plyne?

A) Šlo o osvícení a raději se dobrovolně vzdám masa.

B) Ponaučení pro příští generace příštích generací skejťáků a chodců.

C) Že je dnes den plný hrůz pod nadvládou včerejšího úplňku!

D) Vůbec nic. Pěkně mě to všechno namíchlo a tak jsem to potřebovala náležitě rozmíchat.

by nebel(r)