Prvojarní putování

12. března 2018 v 11:08 | nebel |  Moje galerie
První letošní blog začneme (byť tři měsíce od počátku kalendářního roku, kdy nebelova stagnace reflektovala vrtkavé depresivní výkyvy počasí i nálad) "pěkně od podlahy". První skutečně jarní den nastal minulý pátek, kdy od rána nebeský blankyt a zlatavé paprsky slunce ozařovaly oblohu a všechno napovídalo tomu, že tohle bude ten skutečně první "pravý jarní den". A byl. Leč nálada se střídala jako na houpačce a ne všechny věci se děly tak, aby páteční odpoledne bylo poklidné a idylicky příjemné, oslavná procházka prosvětlených dnů se uskutečnila. Kousek za městem jsem znovuobjevila novou cestovatelskou a krajinotvornou dimenzi, jíž jsem si o dva dny později ještě detailněji zmapovala a uzřela, že díky ní se mi otevřel nový prostor pro cestovatelskou kreativitu. Tolik cest, tolik možností, nekonečno otevřeného prostoru pro mé myšlenky, tvořivé nasávání přírody a focení. Svoboda na mnoha kilometrech čtverečných, transformace veskrze psychickou smrt a znovuzrození. Mnoho přízvisek má ona lesně-luční stezka, která expandovala mou mysl, jež byla poslední etapy zimovlády smrsknutá na žalostné omezující málo voleb. Hýbe-li se tělo, otvírá se mysl. Každý krok je jedna svěží myšlenka. Ze strmé temné propasti se nebel vždy zachrání jedině pohybem a závanem něčeho nového, ukrytého v prostých věcech, obvykle spjatých s přírodou. Právě ona, královna regenerace a cyklických probuzení mě opět přivedla po podivně táhnoucí se beztvaré zimě opět k životu. Důkazem budiž těchto pár skromných snímků, jež zachycují ospale zívající přírodu, jíž paprsky chtě nechtě burcují z příjemného loňského lůžka, pokrytého starou trávou a tlejícím lučiním. Cítíte tu mnohost ukrytou v minimalistickém hávu? Stačí se nadechnout a vcítit se do příjemného šustícícho vánku. JARO JE TADY!



by nebel(r)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama