Helfenburské zjevení...

9. července 2018 v 11:19 | nebel |  napsáno nebel(r)em

..aneb vejšlap na Hrádek,kde skvijou se hradby místo zahrádek...



"A tag zme vám, pána jeho, onam dožly, po těch peripetijovinách, na cestě minuoc chobotnic, grošáků, avšag po těh opech ani památeg!"



Tak abych nám tady tu putovací kroničku na způsob dávných praslovanských a středověkých časů dala do dnešní pamluvy, radšejc popíšu naší cestovačku tak nějak polidštěněj a po česku. Porozumění už je ryze na vás! Příběh se datuje do dne včerejšího, kdy rozhodlo se s jednodenním odkladem, že na hrad Helfenburk zkrátka zajede se! A co by taky ne, jenom se to o dník posunulo, neboť bylo v páteční den lijavicí ranní ouzko. Vyplatilo se nám si ten den počkat na více jak sto procent - počasí bylo lepší, foukal chladnější větřík a navíc, víkendová věž hradu HáEf byla v sobotu otevřená! To jsme se sice dozvěděly až po návratu (že nám tenhle bonus nadělila asi paní synchronicita, díkec viď), stejně jako když jsem si o den později projížděla nějakous tu legendu o hrádku opičím, jejíž neznalost nijak poklidnou cestu nenarušila.



Cesta do Úštěka zeleným busem je fajne. Za pár kaček od žvejkaček, žádnej přestup, za hodinu luskneš prstem a už stojíš na ouštěckým náměstí. Zatím jsem nepátrala coby horlivec přes etymologický hříčky po původu názvu Úštěka, ale tipovačka padla na jakýs štěk, po kterým bylo všem úzko (ouzko) a že tam jako i ty psi, štěkali jen ouzce. Asociace vizuální jako první vždycky padne na úhoře, ale ten bude mít s úštěkem a jeho kořenem slova, jen pramálo společného. Zapátrám po tom každopádně a netuším, co vyhrabu. Zpět ale ku putovačce pěšochodem. Ta následovala asi dvouhodinově s tím, že jsme se každou chvíli zastavovaly ku focení (paní M) a v mém případě ku kousnutí do doma řádně uchystané svačinky (no co, když se furt zastavovalo). Ještěže byl zvolen na poslední chvíli lehký oděv, protože jít to v metalově laděném outfitu "na černokněžnicko", už bych asi pochcipla. I pečlivě zvolené množství tekutin pro dvě osoby jakés takés vyšel a to i v poměru cukrů na h2o, kofein a tak dále, jenže pro dvě osoby při svižnějším výšlapu při cca 27 stupních celsijních doporučuji alespoň o litr víc. Takže tak dvě 1,5 l obsahující petlahve, štávu a ještě něco k tomu. Klidně si vemte i pivo, kdo mu holdýřujete. Z něj vydobyté minerály v každém kroku využijete snáze, nežli na gauči :D Pojďme ale k samotné cestě ku vrcholu. Šly jsme žlutou, pozvolně se odvíjející nepříliš komplikovanou stezku. Silnice s plotem ovinutým chobotnicí -křovinatý okruh s rojem oranžových, černých a bílých motýlků (roje, reje, motýlí svatby, orgie a tak) a drsného daňkovitého gangu v jejich soukromé oboře, jimž udával směr obří dančí albín, který asi poskytl svolení k vlastnímu hologramu v Potterovi;) - později nějaké ty křižovatky, strouha, přes kterou vedl most jen zleva (ne, lev ten tam nebyl, ten už byl vysochán v mnoha kopiích před samotnou cestou přes silnici). Pak už zbývalo jen pokořit pár zákrut, lehce náročný kopec, co navíc se stáčel šikmo do strany a to byla dost mela na kolena. Ale podařilo se nám to a ve chvíli, kdy už jsem se nesunula za "větrnými mlýny" ale otevřela se naproti nad námi scénérie s hradem, koupající se v modrém nebi obklopená listovím, tak už mě motivace začala hnát krutě vpřed a vidina pořádného dobrodružství za hradbami mě nutila zrychlit na devadesát na hodinu. Protože jsem však šplahala ve vesničce, nakonec mi nohy jely tou padesátkou...A už jsme byly nahoře a už jsem se řítila, abych se mohla zřítit do zřícenin hradu. (Do)svačilo se a já už neklidně očima těkala po celém areálu a přemýšlela, kam vlezu první. Nejdříve to bylo nějaké to sklepení a myší díry (ale nebyly v nich sýry:() do nichž jsem hupsla a málem nevylezla, štěstí, že sklepy byly nadzemní. Načež jsem se jala jak drak a vběhla po už nepadacích dveřích a po mostě do hradu samotného. Prošly jsme si nádvoří, každou skulinku v pískovci coby hradbách nenechaly suchou, prolezly, nafotily, rozjímaly a pokořily jsme i těsnou, temnou a úzkou hradní věž, při jejímž sešlapu po točitých schodech (ač renovovaných betonem) tuhla krev v nohách. Bylo to tam krásné, sice ne příliš tajemné, ani okultní (to mi přišel Bezděz a Houska mnohem víc a pochopitelně), leč přírodní a historická atmosféra načerpat se dala doušky plnými. Protože jsme nechtěly v tom vedru spočinout přes limit, pití skoro došlo a cesta nebyla tak komplikovaná, rozhodly jsme se, že dolů to seběhneme bez focení a zastávek a ten autobus zpět stihneme v předsevzatý čas. Nohy sice už nevykazovaly velkou známku spolupráce a slunce pražilo o sto šest, nicméně cestu jsme skutečně vzaly hopem a stihly spoj tak, aby ještě večer bylo možno užít sobotního volna ve svém. Štreka to byla se vším všudy asi 12 km, plus mínus, střední, fajnová a obohacující. Zrodilo se spoustu fotek a jistě zde jejich příběh povypráví více, než-li udýchané plíce. Tady je galerie našich eskapád, při kterých naštěstí, ( i když konstelace mohly vést ku úrazům) neutržil nikdo žádný pád Usmívající se Cestou jsme potkali chovnu chobotnic, nosorožce, na hradě hady, žirafy a hvězdice, ale o věrohodnosti tohoto tvrzení si popřemýšlejte sami, třeba právě pomocí storygalerie nebela :) Výlet to byl srandovní, bujarý a bleskový, energie luny vládla beranovi i když byla prázdná, ale k lumpárnám slovního rázu nebylo daleko a fantazii přálo spoustu nachozených kilometrů, unavených nohou a těžké vedro. To jsem zvědavá, jakou zvířenu tam potkáte při výstupu vy;)




P.S. Většinu foteček má s mým velkým díky a jejím laskavým svolením na svědomí slečna M. jež umí markantně a s ladností zachytit požadované momentky, nálady i scenérie. Na divočinu, situační aranžmá a focení " teď a cvak" jsem tu zase já Úžasný


by nebel(r)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdeňka | E-mail | Středa v 14:32 | Reagovat

Jsem se teda, při čtení něčeho internetového, tak dlouho nebavila. :D Oko vzdalo hold slze hlavně díky zdeňčímu, teda daňčímu gangu. Propočet tekutin je důležitý, neznám v létě nic horšího než žhavý výlet, suchou silnici a vzdušnou flašku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama